SKUTEČNÁ PSYCHOLOGIE PENĚZ VS. EZO MÝTY

„Bohatství k vám přijde, až na to budete skutečně připravení, vizualizujte, manifestujte a dělejte kvantové skoky.“ Pokud jste na takováto finanční doporučení narazili také a peníze pořád nějak nepřichází, tak v dnešním článku se podíváme na šest nejrozšířenějších ezoterických mýtů a na to, co podle reálné psychologie peněz skutečně funguje. Tak určitě čtěte dál.

Lidský mozek má tendenci hledat jednoduchá a hlavně příjemná řešení a mnoho z následujících finančních mýtů, o kterých bude řeč, vám příjemný pocit dokáže skutečně navodit. Ovšem co se týče hmatatelně lepších finančních výsledků, tak tam už to začíná drhnout. V lepším případě se vaše finanční situace vůbec nezmění a v tom horším se třeba můžete dostat i do dluhové pasti.

Je totiž obrovský rozdíl mezi tím mít dobrý pocit z vizualizace hojnosti a mít reálně víc peněz na bankovním účtu. Finanční trhy se totiž neřídí naším přáním, ale ekonomickými zákonitostmi a lidským chováním, které se za tisíce let nezměnilo. V tomto článku si proto ukážeme, kde končí líbivé finanční fráze a kde začíná reálná věda o tom, jak úspěšní lidé přemýšlí o penězích. Tak, abyste se mohli zařadit mezi ně.

Pojďme na to.

1. Bohatství k vám přijde, až na to budete skutečně připravení.

Mýtus číslo jedna: „Bohatství k vám přijde, až na to budete skutečně připravení. Stačí se otevřít přijímání darů od vesmíru a přestat tlačit na pilu.“ Potíž tohoto přístupu spočívá v tom, že vede k pasivitě. Lidé sedí doma, připravují se na bohatství, ale nechodí na pohovory, nehledají byznysové a investiční příležitosti a čekají na zázrak, který tak nějak ne a ne přijít. Pravdou je, že štěstí sice přeje připraveným, ale ta připravenost neznamená mít doma zapálenou svíčku hojnosti.

Co věda skutečně potvrzuje a co z hlediska psychologie peněz má prokazatelný vliv na vaši finanční úspěšnost, je váš Lokus kontroly. Jde o psychologický jev, který vyjadřuje, do jaké míry věříte, že máte svůj život ve vlastních rukou.

Lidé s vnitřním lokusem kontroly věří, že svůj život a finance mohou sami ovlivnit svými rozhodnutími a prací. To je psychologický motor úspěchu. Přebírají plnou odpovědnost za své chyby i úspěchy, studují, vzdělávají se a zkouší nové věci, protože ví, že oni jsou ta hlavní proměnná.

Ne nadarmo Warren Buffett říká: „Bůh a trh nejvíc pomáhají těm, kteří si pomůžou sami.“

2. Kvantový skok

Mýtus číslo 2: „Udělejte kvantový skok ve svých příjmech a začněte vydělávat z nuly milion měsíčně, stačí jen změna nastavení mysli během jednoho víkendového semináře.“ Příběhy o úspěchu přes noc zní sice dobře, ale často se zapomene zmínit, že každému „kvantovému skoku“ v byznysu nebo investování předcházejí roky neviditelné konzistentní práce, testování, vylepšování a chyb.

Očekávání okamžitých obřích skoků vede obvykle jen k frustraci a pocitu osobního selhání, když se zázrak nedostaví. Skvěle to definoval kdysi Steve Jobs, když řekl: „Když se podíváte opravdu zblízka, většina úspěchů přes noc trvala velmi dlouho.“

I finanční psychologie upozorňuje na to, že jakékoli změny finančního chování selhávají, pokud jsou postavené na obřích neurčitých cílech, jako třeba „chci být milionář“. Psycholog James Clear, který napsal knihu Atomové návyky, zdůrazňuje, že skutečný úspěch přichází se změnou identity a drobných denních návyků.

Takže místo paralyzujícího cíle „musím do roka vydělat milion“ je mnohem efektivnější přepnout nastavení mysli na úroveň každodenního systému, např.: „Z každého odpracovaného dne odkládám automaticky fixní procento ze svých příjmů na investice.“ S takovouto informací dokáže mozek mnohem lépe pracovat a místo vzdušných zámků se soustředí na to, co máte skutečně pod kontrolou.

3. Vizualizace bohatství

Mýtus číslo tři: Vizualizace bohatství: „Stačí si každé ráno vizualizovat luxusní auto, představit si ten pocit, že už ho máte, nebo si napsat na papírek částku, kterou chcete vydělat.“  Výzkumy ukazují, že pokud zůstane pouze u vizualizace, tak výsledkem je pouhé oklamání mozku – ten totiž nabyde dojmu, že cíle už dosáhl, uvolní se, klesne mu energie a člověk pak paradoxně vyvíjí méně reálné aktivity.

Takže se prakticky sice cítíte líp, ale reálně jste se nikam neposunuli.

Tématem motivace a vizualizace se desítky let zabývá psycholožka Gabrielle Oettingen, která mimochodem vědecky vyvrátila mýtus o pozitivní vizualizaci, kterou propagují knihy typu Tajemství a místo toho nabídla vědecky podloženou techniku, která se skládá ze čtyř kroků:

1. Jako první je třeba si definovat přání, které ale musí být stručné, jasné a realistické.

2. Zadruhé, představte si nejlepší možný výsledek, když dosáhnete svého cíle.

3. Zatřetí, zamyslete se nad překážkami, které vám mohou v dosažení cíle bránit.

4. A začtvrté, vytvořte si plán. Plán, dílčích kroků k dosažení cíle, ale také plán, co konkrétně budete dělat, když se objeví některá z překážek.

Někdo by tady mohl namítnout, že vizualizace je přece jen součástí cesty za úspěchem, ale přesně o to jde, je součástí a ne celým řešením.

4. Když budete na peníze myslet s láskou, začnou k vám samy proudit.

Mýtus číslo čtyři: „Když budete na peníze myslet s láskou, začnou k vám samy proudit.“ Myšlení na peníze bez konkrétního akčního plánu mozek jen unavuje a paralyzuje. Můžete milovat peníze sebevíc, mít perfektně vybarvenou nástěnku vizí a projevovat vděčnost od rána do večera, ale pokud nenabídnete trhu produkt, službu nebo dovednost, která pomůže vyřešit něčí problém, nebo když si nesednete, nevyberete si konkrétní akcie nebo ETF a neuskutečníte tu investici, tak se nic nestane.

Přesto ale reálná psychologie peněz pracuje s tvrzením, že pozitivní vztah k penězům je skutečně důležitý. Protože ve chvíli, kdy má člověk vyloženě negativní vztah k penězům nebo je k nim lhostejný a tvrdí, že mu na penězích nezáleží, tak si často podvědomě vybírá práci, která je minimálně finančně ohodnocená. A ve chvíli, kdy vyděláváte méně, tak vám zákonitě i méně zbyde na investování.

Obzvláště ženy pak trpí pocitem, že si peníze nezaslouží a podhodnocují se. V tomto věda přichází s konceptem „objektivizace hodnoty“, to znamená vědomě si všímat a zaznamenávat svoje úspěchy: pochvalu od šéfa, spolupracovníků, pozitivní zpětnou vazbu od klientů. A ve chvíli, kdy to mozek uvidí černé na bílém, tak získá sebevědomí říct si o vyšší plat nebo zvýšit ceny svých služeb.

5. Odpírání si vysílá do vesmíru signál nedostatku.

Mýtus číslo pět: „Když si odepřete nákup něčeho, co chcete, tak vysíláte do vesmíru signál nedostatku. Raději si to kupte a peníze se vám vrátí.“ Tento přístup zneužívá touhu po okamžitém potěšení. Výsledkem není hojnost, ale prázdný účet a impulzivní nákupy schované za duchovní rozvoj.

Finanční psychologie totiž dobře ví, že lidský mozek miluje okamžité uspokojení. Čím snazší je platba – přes Apple Pay, uloženou kartu – tím méně mozek bolí ztráta peněz. Existují například i studie o tom, že člověk utratí méně při platbě v hotovosti, kdy musí udělat byť malý úkon, ale vyndat peníze z peněženky, než když zaplatí jedním pípnutím kartou.

Ostatně samotné byznysové řetězce mají toto skvěle zmapované z praxe. Když McDonald’s poprvé zaváděl možnost platby kartou, tak interní statistiky ukázaly, že průměrná útrata zákazníka se okamžitě zvedla z tehdejších 4,50 USD (při platbě v hotovosti) na 7,00 USD (při platbě kartou). Protože si lidé snáze bez výčitek dopřáli nějaký ten dezert navíc.

A řešením určitě není držet se hotovosti zuby nehty, ale vědecky skutečně funguje záměrné vytváření překážek. Smazat si uložené karty, odinstalovat nákupní aplikace, nebo zavést pravidlo 48 hodin před každým nákupem nad 2 000 Kč. Mozek mezitím vychladne a emoce opadnou.

6. Nezpracované rodové trauma z chudoby

Mýtus číslo 6: „Pokud přicházíte o peníze nebo se bojíte investovat, máte v sobě nezpracované rodové trauma z chudoby. Musíte se odblokovat do vibrace hojnosti a strach zmizí.“ Toto tvrzení patologizuje naprosto přirozenou lidskou emoci – strach ze ztráty. Místo toho, aby se lidé soustředili na to, jak zacházet se svými penězi správně a dokázali si nastavit rizika s ohledem na jejich potřeby, tak upírají svoji pozornost k hledání chyb ve svém dětství nebo předcích.

Reálná psychologie peněz běžně pracuje s termínem averze ke ztrátě. Podle behaviorální ekonomie bolí člověka ztráta 1 000 Kč dvakrát víc, než ho těší zisk 1 000 Kč. Tato reakce vychází z evoluce. Náš mozek je zkrátka naprogramovaný tak, že hrozbu ztráty vnímá jako otázku života a smrti. Proto dokáže být strach z investování tak ochromující.

Úspěšní investoři se proto nesnaží tento strach potlačit, ale pracují s ním vědomě. Staví portfolio tak, aby odpovídalo jejich skutečnému rizikovému profilu, a na období propadů trhu mají nastavená pravidla, kterých se drží, protože tak eliminují případná negativní rozhodnutí, která by vycházela pouze z emocí a vytváří prostor ve prospěch racionálních rozhodnutí.

Jak sami vidíte, reálná psychologie peněz sice nenabízí instantní zázraky, ale zato vám dává do ruky nástroje, které skutečně fungují a vedou k hmatatelným výsledkům. Pokud přestanete čekat na dary z vesmíru a začnete pracovat se svými schopnostmi, návyky a funkčním systémem, získáte nad svými financemi plnou kontrolu.

Bohatství totiž není otázkou náhody nebo vesmírných vibrací, ale vašich každodenních racionálních rozhodnutí.

Pokud se chcete v investování zlepšovat a pracovat na sobě, mrkněte ZDE na kurzy a materiály volně dostupné ke stažení.

A na závěr poslední tip: Podle psychologie je schopnost koncentrovat se bez přerušení na složité úkoly tou nejcennější komoditou v moderní ekonomice. Skutečné peníze a inovace vznikají v blocích nerušené, intenzivní práce, kdy mozek produkuje vysokou přidanou hodnotu. Takže hned poté co si zapnete odběr ZDE (na konci stránky), aby Vám neutekl ani příští článek, si udělejte čas na to prostě jen nerušeně přemýšlet. Vaše peněženka a portfolio to ocení.