
Kde brát informace o akciových firmách, jak moc diverzifikovat, mám dost peněz, investovat si sama nebo s investičním poradcem a vybrala jsem svoji investici správně? Tohle je pět nejčastějších otázek, které lidé řeší během investování. Pokud si je kladete taky a chcete na ně znát odpovědi, čtěte dál.
Pro dnešní článek jsem sestavila žebříček 5 nejčastějších otázek, které jsem dostala za poslední čtyři roky, během kterých jsem měla možnost spolupracovat s ženami ale i muži v rámci projektu Úspěšná investorka. A průběžně je doplním i zajímavými daty z čerstvých průzkumů, které jsem dostala exkluzivně k dispozici od investiční platformy Revolut a brokerské společnosti XTB, za což jim velmi děkuji.
Revolut se třeba ve svém aktuálním průzkumu zeptal na na první pohled nevinnou otázku: Jak se díváte na rok 2026 a na svou finanční situaci? A každý třetí dotázaný odpověděl, že cítí úzkost a nejistotu. Tak abyste tuhle emoci nemuseli prožívat i vy, tak v následujících minutách vyměníme tuhle nejistotu za fakta a konkrétní strategie, díky kterým budete přesně vědět, jestli jdete správným směrem.
Tak pojďme začít.
Mohla bych Vám teď říct, že ty nejdůležitější informace, které k investování potřebujete, jsou uzamčené v trezorech švýcarských bank, ale to by nebyla pravda.
Odpověď na tuhle otázku nemůže být jednodušší, protože tím nejlepším zdrojem jsou přímo webové stránky dané akciové firmy. Tam máte 100% jistotu, že čísla a další informace, na které se díváte, jsou správně. Právě z webových stránek akciových firem se následně přebírají veškerá čísla z jejich finančních výkazů a také veškerá oficiální vyjádření managementu, což pak můžete vidět dál na nejrůznějších akciových portálech a v analýzách, které se danou firmou zabývají.
Na tu otázku odkud čerpat informace o akciových firmách totiž velmi často navazuje hned další otázka a sice: Jaký akciový portál stojí zato si předplatit?
Můj osobní názor je, že žádné předplatné nepotřebujete. Jednak proto, jak už zaznělo, že všechny potřebné údaje vyčtete přímo z webu dané firmy, ale také proto, že vzhledem k tomu, že akciové portály přejímají obrovské kvantum čísel, tak se jim tam velmi často chtě nechtě vloudí nějaká chyba, takže u nich nemáte jistotu, jestli číslo na které se díváte, je opravdu správně. A třetí důvod je, že na základní zběžnou kontrolu čísel na akciových portálech, to znamená, abyste si udělali představu o tom, co dělají jejich tržby a čistý zisk, naprosto stačí free verze.
Já osobně využívám právě na úplně prvotní vyhledání a porovnávání firem nejraději portály yahoofinance, Seekingalpha, finviz, morningstar nebo finanzen.net.

Moderní teorie portfolia a aktuální trendy říkají, že by měl člověk diverzifikovat opravdu hodně. Hlavním benefitem diverzifikace a toho, proč se doporučuje, je, že díky rozprostření peněz by mělo dojít ke snížení a vlastně rozložení rizika, jaké při investování podstupujete. Diverzifikace tak má svůj smysl, ale jako se vším je dobré k ní přistupovat s mírou.
Co tím mám na mysli?
Velmi často pozoruji, že diverzifikace vyvolává ve spoustě lidí skoro až úzkost a následně nutkání diverzifikovat svoje investice takřka do čehokoli.
Konkrétní příklad, který se opakuje:
Na schůzku přijde člověk s tím, že chce pořešit větší diverzifikaci svého portfolia, protože aktuálně má zainvestováno „jen“ do několika akciových titulů, do S&P 500 a do globálního indexu MSCI World a zvažuje do čeho dalšího v rámci větší diverzifikace investovat. Jestli k tomu přidat i nějaké dluhopisy, opce, komodity, kryptoměny, případně nějaké nemovitostní fondy nebo sběratelské předměty.
Možná už sami tušíte, že takhle diverzifikace s mírou nevypadá. Přílišná diverzifikace totiž štěpí vaši pozornost a naopak právě zvyšuje riziko, že dáte peníze do něčeho, čemu vůbec nerozumíte.
V otázce diverzifikace se tak nabízí dvě základní možnosti:
1) První je, že pokud nechcete investováním trávit příliš mnoho času a plně vám vyhovuje průměrné zhodnocení, tak i Warren Buffett se nechal nejednou slyšet, že už samotný index S&P 500 poskytuje dostatečně spolehlivou diverzifikaci. Ostatně Buffett ve své závěti instruoval správce dědictví pro svou manželku, aby 90 % prostředků vložil do indexového fondu S&P 500. Mimochodem, konkrétně zmínil Vanguard.
2) A druhá možnost, ve chvíli, kdy jste ochotní investování do akcií věnovat nějaký svůj čas a chcete se s výnosem dostat nad průměr, tak začíná být diverzifikace spíš překážkou. Pokud se totiž podíváte na strategie těch nejúspěšnějších investorů na světě, tak oni moc nediverzifikují. Je za tím jednoduchá filozofie – proč dávat peníze do spousty investic, když je možné ty peníze dát jen do několika vybraných investic s nejvyšší pravděpodobností úspěchu.
Ať už se řadíte k první a nebo k druhé skupině, tak se můžete u diverzifikace orientovat podle základní kontrolky a tou je, jestli máte o svých investicích přehled.
Tuto pochybnost slýchám velmi často a vlastně když se investiční společnost Revolut zeptala na to, co lidi nejvíc brzdí v investování, tak každý třetí odpověděl, že nemá dost volných peněz na investování.
Naproti tomu, když se XTB zeptalo na konkrétní investované částky, tak 30% žen a 20% mužů odpovědělo, že na investování vkládají méně než 1000 Kč měsíčně. Pokud sami řešíte pochybnost, jestli máte na investování dost, tak myslím, že tahle statistika dobře vypovídá o tom, že na investování neexistuje malých částek a mnohem větší roli hraje odhodlání.
Ale co když vám pořád připadá, že to není dost? Pokud už nemáte kam šetřit a narazili jste na svůj strop, zaměřte svoji pozornost na zvýšení svých příjmů. A teď nemám nezbytně na mysli vzít si další pracovní úvazek, ale nejdřív zkusit zhodnotit, jestli jste za svoji práci adekvátně ohodnocení.
Pánové mívají tohle obvykle podchycené dobře, ale u žen se stále píše o Gender Pay Gap – ženy u nás v Česku zkrátka vydělávají výrazně méně než muži. Pokud se podíváme na průměrný rozdíl, tak vychází aktuálně na 18,5%, což je jeden z nejhorších výsledků v rámci Evropské Unie, se kterým se Česko dlouhodobě řadí na 2.-3. nejhorší místo. Tento rozdíl vzniká tím, že ženy častěji pracují v hůře placených oborech jako je třeba školství nebo sociální péče a méně na manažerských pozicích.
Pak je tady ale ještě očištěný rozdíl, který má mnohem lepší vypovídající hodnotu a ten představuje přibližně „jen“ 5-10% – tady se nejrůznější statistické modely snaží srovnávat skutečně stejné pozice se stejným vzděláním a praxí. Důvodů, proč tomu tak je, se nabízí více, systémová nastavení, předsudky, ale jeden důvod je statisticky fakticky potvrzen a sice, že si ženy říkají v průměru o 10-20% méně než muži.
Takže řečnická otázka: Nemůžeme si za tuhle nerovnost tak trochu samy?
Mě v souvislosti s tímto zaujala v poslední době jedna věta od krizového manažera Václava Nováka, on ji sice neříkal přímo v kontextu Gender Pay Gap, ale i tak je to podle mě k zamyšlení:
„V životě nemáš to, co si zasloužíš, ale to, co si domluvíš.“
Předposlední otázku představuje dilema, jestli si investovat sama / sám nebo s investičním poradcem. Tohle je věc, kterou člověk nejčastěji řeší na úplně samotném začátku investičního procesu. Pojďme si proto shrnout, jaké jsou výhody a nevýhody obou možností a co je dobré si dopředu rozmyslet:
Nejprve se zaměříme na výhody a nevýhody investičního poradce:
– Jednoznačnou výhodou je úspora času a energie. Nepotřebujete si zjišťovat žádné detailnější informace o investičních nástrojích, protože od toho si najímáte toho experta, aby Vám adekvátně poradil.
– Druhou výhodou je i paleta investičních nástrojů, do kterých tím pádem můžete investovat, protože ta může být mnohem širší. Je to jednoduchá matematika, ten expert, který se zabývá investicemi jako svojí prací, tímto tématem bude trávit rozhodně víc času a bude mít tak víc znalostí, než člověk, který se bude o investování zajímat v čase po práci.
– Mezi mínusy se řadí určitě poplatky. U bankovního investičního poradce je zaplatíte buď přímo nebo nepřímo, podle toho, pro jaké jejich investiční služby nebo doporučení se rozhodnete. A u soukromého investičního poradce pak platíte také obvykle nějakou provizi nebo hodinovou sazbu.
– Velmi diskutabilní otázkou je obecně kompetentnost investičních poradců, protože jsou obrovské rozdíly v tom, co mají jednotliví investiční poradci za sebou – jaké mají teoretické znalosti, ale i praktické zkušenosti. S tím souvisí riziko, že si sice můžete zaplatit investičního poradce, aby Vám poradil, ale to, jestli vám poradí dobře, aby došlo ke zhodnocení vašich peněz, protože to je ten hlavní cíl, to už není zaručeno.
– A takovým posledním mínusovým bodem je skutečnost, že při jakýchkoli rozhodnutích při investování svých peněz jste závislí na názoru někoho jiného, protože sami v té problematice nemáte přehled.
A teď se podíváme v krátkosti na plusy a mínusy toho, když investujete sami. Do značné míry se totiž otočí:
– To znamená neplatíte žádné poplatky nebo provize za zprostředkování rady.
– Co se týče kompetentnosti, tak vaše investice řídí člověk, kterému můžete na celém světě důvěřovat nejvíc a který bude mít bez pochyb ten největší zájem na tom, abyste ty peníze zhodnotili a to jste vy sami.
– A s tím souvisí pak samozřejmě i nezávislost, kdy máte svoje investování sami pod kontrolou, máte přehled o dané investiční oblasti a rozhodujete se nezávisle na komkoli dalším.
– Samozřejmě i samostatné investování má své mínusy a mezi ty patří to, že je potřeba věnovat mu nějakou péči, čas a energii.
– A v ideálním případě byste si měli z toho celého spektra investičních nástrojů vybrat. Protože čas je bohužel omezená komodita a není úplně v lidských silách být dobrý a úspěšný ve všem.
Takže odpověď na otázku, jestli je lepší investovat si sama nebo s investičním poradcem závisí na tom, které výhody jsou pro vás důležitější a které nevýhody jste ochotní akceptovat.
Tuhle otázku slýchám velmi často ve dvou situacích, a sice když si chtějí lidé ověřit, jestli dává smysl jejich investice do některého z fondů, který jim před časem poradil jejich investiční poradce. A druhá, jestli dávají smysl akcie, které si sami vybrali do svého portfolia.
V každém z případů se totiž objevuje jedna zásadní chyba, které když se vyvarujete, tak se bude dát říct, že jste si vaši investici vybrali skutečně správně a máte maximální pravděpodobnost dobrého zhodnocení.
Začneme těmi fondy na doporučení. Drtivá většina lidí si při spolupráci s investičním poradcem nepohlídá to, jestli jim ten doporučený investiční nástroj vůbec pokrývá inflaci. Takže jde například o podílový fond s průměrným ročním zhodnocením 4,5%, přičemž si účtuje poplatek za správu 2%. Jednoduché kupecké počty – když od 4,5% odečtete 2%, tak vychází reálný výnos 2,5%. A když víte, že průměrná hodnota inflace za posledních bezmála 30 let v Česku je 3,5% tak takováto investice ani nepokrývá inflaci a jako taková nedává smysl.
A co se týče akcií v portfoliu a nejčastější chyby, která se u nich objevuje, tak je to jednoznačně kupování akcií, o kterých lidé vůbec nic neví. To znamená, že si často jen přečtou nějakou analýzu, která je navnadí, ale nezkontrolují si žádná čísla o hospodaření firmy a u méně známých firem pak třeba ani neví, v čem vlastně vůbec ta daná akciová firma podniká.
Takže k tomu, abyste svoji akciovou investici vybrali správně, potřebujete vědět, co kupujete a proč to kupujete. Ne nadarmo Peter Lynch říkal, že výběru akcií by měl člověk věnovat alespoň tolik času, kolik času by strávil při výběru nové ledničky.
Říká se, že investování není o jistotách ale o příležitostech. Přesto ale existuje jedna jediná investice, u které budete mít vždycky jistotu, že se vám vrátí a že vám ji nikdo nevezme, a to když investujete do sebe. Takže pokud se chcete v investování posunout na další úroveň, mrkněte na stránky projektu Úspěšná investorka, najdete tam spoustu užitečných informací, kurzů a materiálů volně dostupných ke stažení.
A pokud se vám článek líbil, budete skvělí, když ho podpoříte sdílením. Určitě si nezapomeňte zakliknout i odběr ZDE (na konci stránky), ať Vám neuteče příští nejnovější článek, já se s vámi pro dnešek loučím a budu se těšit zase příště.