SEDM ZÁKONŮ PENĚZ od Michaela Phillipse – muže, který vyvinul systém MasterCard

Tentokrát se podíváme na Sedm zákonů peněz – sedm tipů, jak fungují peníze a jak nad nimi přemýšlet – od Michaela Phillipse – muže, který vyvinul systém MasterCard. A jelikož se mu tento projekt mimořádně vydařil, tak si představíme i samotnou firmu MasterCard a podíváme se na její hospodářské výsledky, jestli může být tato akciová firma dobrou investicí.

Akcie MasterCard – mohou být dobrou investicí?

Nejprve se podíváme na samotnou společnost MasterCard. Pravděpodobně nebude potřeba ji příliš představovat, protože většina z vás má nejspíš v peněžence jejich kreditní kartu. Jde o nadnárodní společnost sídlící ve Spojených státech, která zpracovává platby platebními kartami. Společnost byla založena v roce 1966 a její akcie se veřejně obchodují od roku 2006.

Ve prospěch MasterCard hraje, že trend bezhotovostních plateb neustále roste a předpokládá se i v následujících minimálně 10 letech.

Jejich dlouhodobý dluh vůči vlastnímu kapitálu sice není v úplně ideálním poměru, protože 2/3 tvoří dluh a jen 1/3 vlastní kapitál, ale pokud dluh porovnáme s jejich nerozděleným ziskem nebo čistým ziskem, tak se dlouhodobý dluh pohybuje v přijatelných mezích.

• Čistý zisk MasterCard roste průměrně o pěkných 15% ročně.

• Jejich marže jsou nastavené velmi dobře – aktuálně na 45%.

• Rentabilita vlastního kapitálu je také na víc než uspokojivé úrovni.

• A jako bonus vyplácí dividendy.

Jedinou nevýhodou této firmy je cena jejích akcií, která se nachází aktuálně na svém vrcholu. Takže není od věci tuto firmu zařadit na svůj seznam firem a v případě, že její cena klesne, využít příležitosti levnější koupě.

Sedm zákonů peněz

Sedm zákonů peněz sepsal Michael Phillips do malinkaté knížečky. A musím se přiznat, že od člověka, který vyvinul MasterCard, pracoval jako viceprezident Bank of California a penězi se zabýval i jako prezident nadace Point, která udělovala granty a rozdělovala peníze, jsem očekávala poměrně stručné a výhradně faktické informace o penězích.

A je pravdou, že informace uvnitř opravdu jsou stručné a faktické, ale překvapilo mě, jak Michael Phillips vedle stručnosti a faktů pracuje navíc s určitou rovinou pocitů.

Ale nebojte se, ani knížka ani tento článek nezbude sklouzávat k nějakým ezoterickým praktikám. Podíváme se na jednotlivé zákony peněz doplněné právě i o tu pocitovou složku, což potom ve výsledku představuje opravdu užitečný nástroj. Takže pokud vnímáte, že vaše zacházení s penězi by si zasloužilo nějaké vylepšení, tak si vezměte tužku a papír a můžete si jednotlivé tipy zapsat a pak převést do praxe.

1. Udělejte to

První zákon zní Udělejte to a má podtitul „Dělejte, co máte rádi a peníze přijdou samy.“ Jak samotný název, tak i podtitul prvního zákona peněz je potřeba určitě dovysvětlit, protože to může působit dojmem, že by se měl člověk jednoduše vykašlat na veškeré činnosti, které ho nebaví a očekávat, že peníze se odněkud objeví samy. Michael Phillips ale postupně vysvětlí dvě myšlenky, které jsou podle mě v tomto zákonu nejpodstatnější.

První myšlenkou je, že by se měl člověk opravdu zabývat svou odbornou činností a starost o peníze svěřit někomu dalšímu, kdo zase rozumí financím.

Jako příklad se uvádí uspořádání knižního veletrhu. Pořadatelé by se měli zabývat a svoji celkovou pozornost soustředit na samotnou akci, nestrachovat se o to, jestli bude výdělečná a tuto obavu delegovat na někoho dalšího. Výsledkem je pak dvojitý benefit – mimořádně vydařený knižní veletrh po organizační stránce a současně finančně životaschopná akce.

Druhá myšlenka jde ještě víc do hloubky a její podstatou je to, že by člověk měl opravdu přizpůsobovat svoji činnost tomu, co ho baví a ne tomu, co zaručeně přináší zisk. Protože pokud začne přizpůsobovat svoji činnost jen vydělávání peněz, tak výsledkem je ztráta radosti, inspirace a štěstí.

Dělejte, co máte rádi a peníze přijdou samy.

2. Peníze mají svá pravidla

Tento zákon je orientovaný nejvíce prakticky a hlavní doporučení zní, že peníze je potřeba evidovat. Ať už jde o rozpočet domácnosti nebo o firemní podnikání, tak evidence příjmů a výdajů je podle tohoto zákona nutností.

Toto pravidlo je zajímavě upřesněno ještě tím, že kromě toho, že je důležité mít dobrý přehled o příjmech a výdajích, tak by měl člověk zohlednit i to, jak detailní ten přehled má být.

Protože pokud bude evidence příliš detailní, tak vám může zbytečně zabírat čas a pokud bude naopak příliš ležérní a budete evidovat jen velké částky, tak by vám naopak mohly utíkat peníze právě v těch menších položkách.

Evidujte své peníze.

3. Peníze jako sen

Tento zákon popisuje, že peníze do velké míry reprezentují stav mysli a Michael Phillips tady velmi zdůrazňuje, že peníze jsou podle něj něco jako sen, iluze nebo představa, kterou si člověk sám vytvoří v hlavě.

Nejdůležitější myšlenkou tohoto třetího zákona je, že člověk by neměl dělat věci, vybírat si práci, nebo činnosti pouze pro peníze a hnát se jen za samotnou iluzí peněz.

V knížce autor popisuje autentické příběhy svých přátel nebo známých, kteří v podstatě propadli penězům a ztratili svoji životní radost a štěstí a změnili se kvůli penězům v něco, s čím sami nakonec nebyli spokojení. Autor tady zdůrazňuje, že samozřejmě ne každý, kdo zbohatne, je nešťastný. Ale upozorňuje na ty, kteří z honby za penězi udělají jedinou náplň svého života.

Zajímavá je tady přímo osobní zkušenost Michaela Phillipse, když jako jeden z členů nadace Point dostal příležitost utrácet neomezené množství peněz na cokoli, co ho napadne a splnit si tak své sny, které byly před tím limitované penězi.

Jednou z věcí, za kterou takhle utratil peníze byl nápad, vytvořit v poušti traktorem míli velký obrazec, který bude vidět ze satelitu. Sám později uznal, že to byla docela hloupost, která ho ale naučila důležité věci, co je vlastně skutečně potřeba k tomu, aby byl člověk šťastný:

1 Dělat to, co umíte nejlíp

2 Učit se nové věci

3 Zažívat dobrodružství

4 Podstupovat riziko

 A k tomu všemu je nakonec potřeba mnohem méně peněz, než si člověk myslí.

Nepropadněte iluzi peněz.

4. Peníze jako noční můra

V tomto zákonu popisuje Michael Phillips, jak se za určitých podmínek můžou stát peníze noční můrou a doplňuje to znovu příběhy svých přátel a známých. Většina lidí v západním světě sní o tom, že bude mít velké množství peněz. Některým se to podaří, ale přesto se pro ně stanou peníze noční můrou.

Proč tomu tak je?

A jak tento zákon funguje?

Jako základ je zmiňováno velké množství peněz. Se stoupajícím množstvím peněz se pojí i zvyšující se odpovědnost, jak s nimi člověk naloží. Vyvstávají otázky jako například „Proč mám peníze já, když ostatní je nemají?“ „Jaký je můj smysl života?“ „Jak mám peníze použít, aby pomohly ostatním?“

Dá se říct, že někteří lidé v okamžiku, kdy nabydou velké množství peněz, začnou vnímat pocit viny a výčitky svědomí a nejsou schopní nést odpovědnost, která s penězi souvisí.

Mezi další negativní pocity, které lidé s velkou spoustou peněz prožívají, patří strach a svým způsobem paranoia z toho, že všichni okolo chtějí jejich peníze. Začnou řešit, do jaké míry se s nimi jejich okolí baví upřímně a do jaké míry chce okolí těžit z jejich peněz.

Toto se týká často lidí, kteří zdědí peníze a mají jich tolik, že nemusí pracovat. To je v podstatě sen každého, se kterým se však pojí, že když člověk nemusí nic dělat, tak se nemusí ani učit nové věci, nemusí podstupovat riziko a začne se nudit. A peníze se zkrátka stanou noční můrou. Tento čtvrtý zákon by se tak dal shrnout větou:

Čím více máte peněz, tím lépe musíte mít srovnané své životní hodnoty.

5. Peníze nikdy nelze darovat

Pátý zákon – Peníze nikdy nelze darovat – popisuje peníze jako proud nebo tok, ale hlavně jako něco dynamického a pohyblivého. Michael Phillips tvrdí, že vnímá peníze vždy jako dvousměrný proud, který si lze nejlépe představit jako vztah kupujícího a prodávajícího. Kupující dává peníze a očekává za ně od prodávajícího něco na oplátku.

Jako příklad je uveden třeba ještě vztah mezi nadací a žadatelem o grant, kdy žadatel chce peníze na svůj projekt a nadace naopak očekává, že podpořený projekt potom bude mít nějaký pozitivní společenský dopad.

Zajímavý je i příměr rodičů, kteří dávají dětem kapesné. Na první pohled a z krátkodobého hlediska to může vypadat jako jednosměrný tok, kdy rodič dává dítěti peníze, ale rodiče, kteří dávají dětem kapesné, to dělají obvykle se záměrem nějakého utváření osobnosti dítěte a mají při tom různá očekávání, například, že se jejich děti naučí lépe hospodařit s penězi.

6. Peníze nelze přijímat darem

Šestý zákon velmi úzce souvisí s předchozím pátým zákonem a v podstatě se jedná o jeho doplnění. Autor opět zdůrazňuje, že s darováním peněz je vždy spojené určité očekávání.

Jako další příklad je zde uvedeno dědictví, kdy člověk, který odkázal své peníze někomu dalšímu, obvykle očekává, jak bude s penězi dál nakládáno. A dědic obvykle podvědomě cítí s nabytými penězi tu již zmíněnou odpovědnost, jak správně s penězi naložit.

Michael Phillips popisuje případ svého strýce, který mu odkázal 500 dolarů. Zeptal se proto svého otce, jestli mu ještě za života jeho bratr nepověděl, na co by si přál, aby peníze byly použity. A vyšlo najevo, že strýc se zmínil, že by chtěl, aby dědicové po jeho smrti použili peníze na splacení hypotéky.

Posledním velmi trefným příkladem toho, že peníze opravdu nelze přijímat darem je dávání peněz na nejrůznější sbírky a charity. Nejčastějším důvodem je podle Michaela Philipse údajně pocit viny a snaha dosáhnout určité úlevy a lepšího pocitu ze sebe sama.

S darovanými penězi je vždy spojeno nějaké očekávání.

7. Světy bez peněz

Poslední zákon je na závěr dokonalou kombinací realistického a filozofického přístupu k penězům. Jednoznačně je v něm řečeno, že peníze k životu v dnešní době patří a bez nich je život mimořádně těžký. V podstatě je zde řečeno přirovnání, že lidé potřebují k životu peníze úplně stejně jako ryba vodu.

Na druhou stranu je ale zdůrazněno, že by měl člověk svoji pozornost stejně vyváženě upírat k věcem, které s penězi vůbec nesouvisí. S tím, co děláte, jak pracujete, kdo jste a s kým trávíte svůj čas.

Dosáhněte rovnováhy mezi vnějším světem peněz a vnitřním světem bez peněz.

Jak Sedm zákonů peněz použít při investování do akcií?

Všechny myšlenky o penězích, které tady zazněly, mají samozřejmě velký přesah i do investování do akcií, protože v podstatě všichni lidé se o investování do akcií zajímají právě z důvodu, aby díky nim získali co nejvíce peněz. A na tom není nic špatného.

Ale současně je dobré zohlednit i to, do jakých akcií člověk investuje – jako extrémní příklad se dá zmínit třeba investování do akciových firem ve zbrojním průmyslu, ale diskutabilních odvětví je určitě více.

A na to, do jakých akcií člověk investuje, se dá nahlížet i z hlediska, jestli vás vůbec zajímá a baví číst si o dané akciové firmě. Protože před nákupem akcií je dobré firmu poznat a věnovat informacím o ní určitý čas a pokud už vás jen myšlenka na dané odvětví nudí a otravuje, ale věnujete se tomu, proto, že je to aktuálně údajně trendy super rostoucí firma, tak je to úplně zbytečná trýzeň.

Protože můžete pravděpodobně i lepší peníze vydělat díky akciové firmě, která vám bude odvětvím bližší, budete jí líp rozumět a informace o ní vás budou zajímat nebo v ideálním případě i bavit.

A pokud vás zaujal i tento dnešní článek a nechcete si nechat ujít další dávku informací, tak dejte odběr tady na webu a nebo na YouTube.