CO UČÍ BOHATÍ SVÉ DĚTI O PENĚZÍCH

Nejspíš jste si už všimli toho, že o penězích se ve škole moc neučí. Možná až na informaci, že je to prostředek směny. Většina lidí se to nejdůležitější o penězích naučí doma od svých rodičů. V čem spočívá to, kolik bude vaše dítě v budoucnu vydělávat? Jestli bude úspěšné a bohaté, nebo bude mít hluboko do kapsy. Pokud chcete vědět, co učí bohatí své děti o penězích, čtěte dál.

Myslím si, že ambicí každého rodiče je vychovat ze svého dítěte dobrého člověka. A o level výš je pak vychovat ze svého dítěte dobrého člověka, který se vyzná ve financích a investování, protože tak může mít skutečně pozitivní vliv na své okolí.

Proto bych se s vámi v dnešním článku chtěla podělit o několik myšlenek a praktických tipů, které měly při výchově k finanční gramotnosti vliv na mě, které používám jako rodič teď a vybrala jsem i ty nejlepší praktické tipy z rozhovorů s českými miliardáři o tom, jak svoje děti vedou ve vztahu k penězům.

Některé z tipů vám možná budou připadat kontroverzní, na druhou stranu všechny do jednoho jsou ověřené v praxi a fungují. Tak se na ně pojďme podívat.

1. Peníze jsou důležité

V podstatě všichni milionáři a lidé, kteří dosáhli finančního úspěchu, věří, že peníze jsou důležité. A nejde o to, jestli jsou důležité pro dosažení štěstí nebo ne, ale ví, že jsou důležité pro to, aby měl člověk možnosti a lepší kvalitu života.

Většina bohatých lidí si uvědomuje, že jim peníze dávají svobodu od možnosti vybrat si, kde a jak budou bydlet až po možnost pomáhat druhým. Jsou si vědomi toho, že pokud mají dostatek peněz, tak mohou mít méně stresující život.

Chudí naopak o penězích mluví jen málokdy a někteří dokonce říkají, že peníze nejsou důležité. Což může dlouhodobě ovlivnit jejich děti, protože budou vyrůstat ve společnosti, kterou řídí finance, ale přitom budou zanedbávat svůj finanční život, protože si myslí, že peníze nejsou důležité.

Bohatí lidé jsou si vědomi toho, že mít málo peněz není ctnost a že peníze nevypovídají nic o dobrém nebo špatném charakteru, protože hodní a zlí lidé jsou jak mezi chudými, tak i bohatými.

Na rozdíl od spousty pohádek, které chudé lidi vykreslují jako ty hodné důvtipné hrdiny a bohaté lidi jako zlé hloupé záporáky. Když zmíníme pár příkladů, tak jsou to typicky pohádky jako Robin Hood, který bohatým bral a chudým dával, Krkonošské pohádky, kde Trautenberg vykořisťuje svoje zaměstnance, Kocour v botách, který přelstí zlého bohatého obra, aby jeho majetek dostal do rukou svého chudého pána a nebo Honzík a fazole, kde chudý Honzík okrade a zabije jiného zlého bohatého obra a z jeho majetku žije se svojí matkou šťastně až do smrti.

Samozřejmě, pořád jsou to pohádky a cesta určitě není, je dětem zakázat, ale na vyvážení mám jeden tip na pohádku, která mě samotnou myslím ovlivnila pozitivně a to je Strýček Skrblík. Schválně, zkuste si s dětmi pustit některou z kreslených epizod a nebo přečíst některý z knižně vydaných komixových příběhů. Hlavně o tom, jak vlastně Skrblík přišel ke svému bohatství, když procestoval svět a na každý svůj cent se tvrdě nadřel. Za mě je to úžasný a vtipný zdroj o financích a investování pro děti.

2. Jak hospodařit se svými penězi

Bohatí rodiče učí své děti o penězích tím, že je nechají nahlížet a nebo se i podílet na hospodaření domácnosti. Mnoho z těchto rodičů zahrnuje své děti do procházení svých účtů nebo plánování výdajů. Často tak děti seznamují s realitou života. Výdaje totiž jejich dětem dávají zkušenost s hospodařením s penězi od raného věku, což může pomoct, jakmile vyrostou a musí hospodařit se svými vlastními penězi.

Tohle je obrovský kontrast oproti rodičům se špatnými finančními návyky, protože mnoho z nich před dětmi o penězích často vůbec nemluví, speciálně třeba o svém příjmu. Své měsíční výdaje obvykle plánují také bez přítomnosti dětí, pokud je vůbec plánují.

A často u nich řešení peněz vytváří negativní atmosféru, kdy se třeba rodiče kvůli penězům hádají. Což je něco, co si i malé děti později velmi dobře pamatují a vytváří to u nich podvědomě negativní vztah k penězům a ten si pak v dospělosti přenáší společně s nesprávnými finančními návyky do své vlastní rodiny.

Proto jedním z praktických tipů, jak děti zahrnout do hospodaření rodiny, je třeba posílat je do obchodu na drobné nákupy, aby viděly, že i za věci úplně běžné spotřeby je potřeba zaplatit a zhruba kolik.

3. Různé způsoby vydělávání peněz

Bohatí rodiče učí své děti, že existují různé způsoby, jak vydělávat peníze. Mnoho bohatých lidí vede své děti k tomu, aby měly zkušenosti s normální prací a prošly si různými brigádami. Jedním z důvodů je, umožnit dětem, aby na vlastní kůži zažily, že peníze se vydělávají různými způsoby a mohou tak přicházet z různých zdrojů.

Například výměnou času za peníze, což je obvykle případ zaměstnanců nebo živnostníků odměňovaných na základě počtu hodin, které stráví prací. Další možností je pak budování byznysu, který generuje zisk třeba díky automatizaci a efektivní práci více lidí. A pak je tu ještě cesta investování a využívání peněz k nákupu aktiv, která generují další příjem.

Pochopení těchto principů má dětem přinést přehled o možnostech a svobodu v tom, že nemusí uvíznout pouze u jednoho způsobu vydělávání peněz. Proto je dobré vědět o tom, že existuje více různých způsobů vydělávání peněz.

Na druhou stranu většina chudých rodičů zná pouze jediný způsob, což je obvykle výměna času za peníze. A bohužel je to také jediný způsob, se kterým seznámí své děti, což pak značně omezuje jejich skutečný potenciál výdělku.

I tady mají čeští miliardáři poměrně jasnou vizi v tom, že by si děti měly vyzkoušet nejrůznější brigády, takže je možné jejich děti potkat například na brigádě u McDonaldu, jako prodavače v Makru nebo jako uklízeče.

Osobně, když si vzpomenu na svoji první brigádu, kdy jsem ve 14 letech pracovala v obchodě s potravinami a dostala jsem tam za úkol umýt záchod, tak musím říct, že tenhle okamžik ve mně zanechal velmi silnou motivaci studovat a snažit se v budoucnu vydělávat nějakou lepší prací.

Pokud plánujete svoje příjmy rozšířit o příjem z investování a zajímají vás akcie, mrkněte na nabídku kurzů ZDE, třeba vás některý z nich zaujme.

4. Učení trpělivosti

Bohatí velmi dobře chápou to, že dosažení velkého výsledku nebo budování bohatství vyžaduje čas, trpělivost a tvrdou práci na svém cíli. A přesně to se snaží předat svým dětem. Že se trpělivost a jejich tvrdá práce nakonec vyplatí.

Většina lidí dá totiž raději přednost krátkodobým požitkům jako je nákup pěkného auta nebo úžasný dům, namísto budování byznysu. A nebo pokud už s nějakým byznysem začnou, tak ho velmi rychle opustí a úplně potopí, protože jim po roce nezačal generovat zisk. Stejné návyky pak přenáší i na své děti.

Bohatí rodiče proto kladou důraz na tvrdou práci, konzistentnost a trpělivost, které pak vytváří ten celkový obraz. A taky na to, že chyby jsou běžnou součástí každé cesty za úspěchem.

Není proto divu, že čeští miliardáři podporují své děti v tom, aby si vymýšlely své vlastní podnikatelské projekty. Jsou si moc dobře vědomi toho, že takový projekt dost možná nebude fungovat a nebude jejich dětem generovat zisk, ale mnohem důležitější je samotné uvažování nad vlastním projektem, sbírání zkušeností a setkání se s neúspěchem, který by neměly vnímat jako něco fatálního, ale jako nezbytnou součást postupu vpřed.

5. Vždycky je někde víc peněz

Velmi důležitou součástí mindsetu bohatých lidí, je přesvědčení, že je někde k dispozici vždycky víc peněz. Většina lidí si myslí, že množství peněz je omezené a není jich nikdy dost. Zatímco bohatí lidé uvažují tak, že se vždycky někde najde víc peněz, ať už je to na dovolenou, nebo na financování nového podniku.

Chudí lidé žijí v přesvědčení, že jejich plat je jejich finanční limit a nezbývá jim než se snažit žít pod tímto finančním stropem, což je myšlení řízené nedostatkem a v podstatě i vysvětluje skutečnost, proč se většina lidí zaobírá takřka výhradně šetřením, ale neuvažuje nad dalšími možnostmi, jak zvýšit svůj příjem.

V tomto bohatí věří tomu, že na to, kolik mohou vydělat, neexistuje limit. Neznamená to, že by se také nesoustředili na šetření a snižování výdajů, ale využívají právě kombinaci snižování výdajů a věnují více svého času a energie do zvýšení svých příjmů.

Když se rozhlédnete okolo sebe, všimněte si, že lidé skoro vždy najdou peníze na věci, které opravdu chtějí – pokud chtějí jet za každou cenu na dovolenou, tak jsou schopní šetřit na ni měsíce nebo odpracovat x hodin navíc, aby si ji mohli dopřát. To, že je tedy vždy někde víc peněz navíc je prakticky výsledkem pracovitosti a vynalézavosti.

I z toho důvodu se v bohatých rodinách paradoxně nesetkáte s tím, že by tam děti dostávaly automaticky štědré kapesné, ale pokud už nějaké kapesné dostávají, tak je vždy podmíněné například vykonáním domácích prací nebo splněním jiných úkolů.

Stejně jako se v poslední době stále častěji mluví o tom, že experimenty s nepodmíněným příjmem ukázaly, že tudy cesta nevede. Příjemci nepodmíněného příjmu totiž prý neměli vůbec žádnou motivaci vyvíjet jakoukoli pracovní aktivitu, nebo se nějak osobnostně rozvíjet, což byl vlastně jeden z hlavních argumentů, proč by měl mít nepodmíněný příjem smysl.

Stejně tak automaticky zaručené kapesné nemá u dětí žádný motivační efekt.

V tomto mi přišel úplně geniální přístup miliardáře Petra Borkovce, který svým dětem vyplácí měsíčně 3% z peněz, které dokázaly ušetřit. Ovšem pouze za podmínky, že si děti samy vzpomenou v poslední den v měsíci nebo maximálně v první den následujícího měsíce. Pokud si o daná 3% neřeknou, tak je to vnímáno, že je tedy asi vlastně nepotřebují. A druhou třešničkou na tomto postupu je, že pokud už se děti včas ozvou, tak si musí navíc sami daná 3% správně vypočítat.

Doufám, že vás některý z dnešních tipů zaujal natolik, že ho budete chtít vyzkoušet. Já osobně aktuálně vsázím na příběhy o Skrblíkovi, protože syn se teprve čísla začíná učit, ale už teď zná příběh o tom, jak si malý Skrblík vydělal svůj první pěťák čištěním bot. Pokud máte nějaký svůj osvědčený tip, který v dnešním článku nezazněl, podělte se v komentáři a inspirujte ostatní. A pokud si nechcete nechat ujít příští nejnovější článek, zapněte si odběr ZDE (na konci stránky).