7 MÝTŮ O INVESTOVÁNÍ DO AKCIÍ: Věříte jim taky?

Kolem investování do akcií panuje spousta mýtů a to jak mezi lidmi, kteří s ním nemají vůbec žádnou zkušenost, tak i mezi těmi, kteří už s akciemi obchodují. Proto se dnes podíváme na 7 zásadních mýtů o akciích a uvedeme je na pravou míru.

1. Počkám, až přijde lepší doba na investování.

Tohle je velmi rozšířený mýtus, který má na svědomí promarnění velké spousty příležitostí. Pravda je totiž taková že neexistuje žádná dobrá doba, ani žádná špatná doba. Jediné, co existuje je dobrá investice a špatná investice. A ty jsou všude kolem nehledě na to, jestli zrovna probíhá ekonomický boom nebo panuje spíše doba ekonomické nepřízně.

Ta snaha čekat na nějaký lepší okamžik, je člověku poměrně přirozená, protože je docela těžké odolávat negativnímu sentimentu jak ve společnosti, tak na finančních trzích. A na druhou stranu je pak ale i velmi těžké zůstat v kontaktu s realitou, když všude panuje pozitivní naladění a na akciových trzích převládá přesvědčení, že akcie porostou donekonečna.

Každopádně, jediné, co je pro investici rozhodující, není její načasování a to jestli je zrovna taková nebo maková doba. Rozhodující je jen to, jestli ta investice dává matematicky smysl.

2. Investování do akcií je jako gambling.

Pojďme si nejdřív ujasnit, co je to gambling.

Gambling je, když si vezmete pytlík mincí, sednete si k hracímu automatu, sázíte do něj jednu minci za druhou a s každou tou mincí doufáte, že budete mít štěstí. Jednoduše osud svých peněz necháváte náhodě a jen čekáte, jestli to vyjde nebo ne.

Gambling je i to, když přecházíte ulici se sluchátky v uších, aniž byste se podívali na jednu a druhou stranu, jestli něco nejede. Prostě svůj život necháváte náhodě.

A Gambling je bohužel i to, když nakupujete akcie, aniž byste věděli, co a proč kupujete, jen na základě toho, že vám dal váš kadeřník žhavý tip na super rostoucí akciovou firmu, že se vám líbí název firmy, nebo že jste našli dneska venku na trávě čtyřlístek a berete to jako znamení nakoupit libovolné akcie –  ten čtyřlístek je přece důkaz, že musíte mít nevyhnutelně štěstí, ne?

Zkrátka a jednoduše, sice se už bavíme o akciích, ale o čistočisté spekulaci, která je zase odkázaná na náhodu a nic víc. Ale s investováním nemá nic společného.

Investování do akcií má svoje pravidla. Nespoléháte se v něm na náhodu ani štěstí. Spoléháte se na to, že firmu, kterou kupujete, jste zkontrolovali, má dobré výsledky, je finančně zdravá. A pokud tohle člověk ví a jen se tím neřídí, tak v případě, že si koupí společnost, která je posledních 7 let se ziskem v mínusu, tak už není řeč ani o gamblingu, protože ten je do jisté míry o nevědomosti, ale bavíme se tady o obyčejné hlouposti.

3. Měli byste denně sledovat zprávy o akciovém trhu.

Tady se přiznám, že tomuhle mýtu jsem na určitou dobu sama tak trochu podlehla. A přemýšlela jsem z čeho to vzniklo, jestli má člověk nutkání číst si zprávy o akciových trzích dennodenně, protože se cítí být potom víc součástí toho investorského světa, nebo jestli jde o lepší pocit, ze sebe sama, že jste investování věnovali každou minutu svého času a dostatečně jste si to odpracovali.

Těžko říct, každopádně vás to může svádět, ale není to rozhodně potřeba.

To, jak se chová akciový trh ze dne na den je ovlivněné miliardou rozhodnutí, která vychází z odlišných důvodů a ani jeden při tom nemusí odrážet skutečnou cenu akcie, kterou třeba máte v portfoliu.

Namátkou si můžeme zmínit, že někdo prodává akcie jen protože zrovna potřebuje hotovost a tak je prodá klidně za nižší cenu, někdo další prodá akcie, protože si chce vytvořit daňovou ztrátu. A jiný zase nakoupí akcie klidně dráž právě protože dostal ten super tip od svého kadeřníka nebo protože teď přece musí naskočit na vlnu, když cena akcie právě roste.

Ani jeden z těchto čtyř důvodů krátkodobě nemá žádnou vypovídající hodnotu o skutečné hodnotě dané akciové firmy. A tohle když víte, tak vás každodenní výkyvy cen akcií nechají ledově chladnými a pravděpodobně ani čtení zpráv v denních intervalech už nebude vypadat tak neodkladně.

4. Investování je jen pro bohaté – k tomu, abyste mohli začít, potřebujete hodně peněz.

Tohle je mýtus, který velmi ráda vyvracím jedním geniálním faktem.

Ceny akcií se totiž pohybují v řádech stokorun, tisícikorun, desetitisíců korun a v extrémních případech i stovek tisíc nebo milionů korun. Celkově ale na burze platí nepsané pravidlo, že by akcie měly být ideálně dostupné co největšímu počtu investorů, včetně těch drobných.

A tohoto se samozřejmě nedosahuje tím, že by se ceny akcií držely nějakým způsobem uměle dole, ale pokud se cena nějaké akcie vyšplhá až příliš vysoko, třeba na hladinu desítek tisíc korun, tak je snaha tuto akcii rozdělit na menší části, např. jedna akcie v hodnotě 30 000 Kč se rozdělí na 10 menších a jeden kus akcie je pak možné koupit za 3000 Kč, což je cena za kterou už si tu akcii může dovolit koupit zase větší počet investorů.

Díky tomu si mohou akcie dovolit úplně obyčejní lidé a nejde o nějakou výsadu pouze pro bohaté.

Jediným limitem, který člověka dělí od toho investovat i malou částku, je ochota peníze prostě neutratit hned, ale počkat si na jejich zhodnocení, díky kterému si v budoucnu budete moct koupit mnohem víc. Protože i když investujete malé částky, tak kouzlo složeného úročení pořád pracuje ve váš prospěch.

5. Akcie, které hodně klesly, už nemůžou klesnout víc. Akcie, které hodně vyrostly, už nemůžou růst víc.

Tohle je fáma, které věří často i lidé, kteří s akciemi už obchodují. Je to ale opravdu jen fáma. Pokud má nějaká akciová firma mizerné výsledky a cena jejích akcií už hodně klesla, tak se nikterak nevylučuje, že neklesne ještě víc, klidně až na nulu.

A naopak pokud má firma skvělé výsledky, které potvrzuje s každým dalším kvartálem, tak i když už cena jejích akcií vyrostla na první pohled hodně, tak ale na základě těch dobrých výsledků může vyrůst ještě víc.

Takže o růstu nebo poklesu nerozhoduje to, o kolik už akcie vyrostla nebo klesla, ale to, v jaké je firma kondici.

6. Je to příliš komplikované.

Spousta věcí, do kterých člověk nevidí, může vypadat komplikovaně. Dám vám teď příklad a schválně, jestli ho dokážete vypočítat. Můžete si vzít tužku a papír a svůj výsledek pak napsat do komentářů. Chvilku počkám, než si zajdete pro ten papír, a můžeme jít na to.

Petr vyjel z bodu A do bodu B rychlostí 60km/h, Klára vyjela současně z bodu B do bodu A rychlostí 70km/h, bod A a B jsou od sebe vzdálené 200 kilometrů. A otázka zní: Jaká bude teplota vody ve fontáně v Brně na Náměstí Svobody 10. července 2023?

Tohle byl jenom vtípek, teď už vážně.

Položím vám teď několik otázek a pokud si na všechny odpovíte ano, tak mi pravděpodobně dáte za pravdu, že investování do akcií není komplikované.

1) Umíte sčítat a odčítat? Klidně i s kalkulačkou.

2) Dokážete používat trojčlenku? Stačí přímá úměra s procenty – učí se to na základní škole přibližně v 7. třídě.

3) Zvládnete odlišit kladná a záporná čísla? Abyste dokázali poznat, jestli je firma v zisku nebo ve ztrátě.

Jak říkám, pokud jste si odpověděli na všechny tři otázky ano, máte vynikající předpoklady k tomu zabodovat v investování do akcií.

7. Pokud prodám akcie a nakoupím za ně nové, tak nemusím nic danit.

Tohle je mýtus, který vás může dostat i do potíží s finančním úřadem, protože to není pravda. Týká se především už těch, kteří do akcií investují. Jakmile totiž prodáte akcie se ziskem, tak už potenciálně vzniká povinnost takový zisk zdanit.

Samozřejmě vstupují do toho výjimky jako je 100 000 Kč limit nebo tříletý časový test. Ale naprosto vůbec na to nemá vliv skutečnost, co s tím nabytým ziskem uděláte.

Takže pokud třeba v letošním roce prodáte se ziskem nějaké akcie, tak bude dobré si v následujícím roce pohlídat, jestli jste právě nad tím 100 000 Kč limitem nebo jste ty akcie prodali po kratší době, než jsou 3 roky. Protože pokud nemůžete uplatnit ani 100 000 Kč limit, ani 3 letý časový test, tak si bude chtít finanční úřad z vašeho koláče zisku ukrojit 15%.

Tolik k dnešní přehlídce mýtů. Schválně mi napište do komentáře, jestli jste některému z nich taky věřili.