Víte, jaké otázky byste si měli klást předtím, než nakoupíte akcie? A hlavně jak by měla v ideálním případě vypadat odpověď na ně? Dnes se podíváme na sedm klíčových otázek, díky kterým zlepšíte svoji schopnost vybírat si ty správné akcie a dosahovat ziskových investic.
Nákup akcií obvykle nezabere víc než několik kliknutí. Než ale pokyn k nákupu podáte, tak byste si měli umět sami pro sebe zdůvodnit, proč právě nákup těchto konkrétních akcií dává smysl. A to, že vám to poradil váš soused nebo kadeřník jako žhavý tip, se nepočítá.
Pojďme si postupně projít sedm otázek, díky kterým získáte důvěru v sebe sama, že investiční rozhodnutí, které se chystáte udělat, je skutečně správný krok.
První otázka, kterou byste si měli položit, je, co akciová firma dělá. Tady je totiž důležité mít nějaký základní přehled o byznysu dané akciové firmy, na čem vlastně vydělává. Jestli její příjmy plynou z prodeje nějakých produktů, nebo jestli nabízí spíše služby.
V ideálním případě byste měli o daném byznysu už alespoň něco vědět, minimálně z uživatelského hlediska z pozice zákazníka. A nebo, pokud je to pro vás úplně nová oblast, tak by to mělo být něco, co vás bude zajímat a o čem budete ochotní se dozvědět víc.
Protože jednak tím zvýšíte svoji šanci na výběr úspěšné investice, což je v podstatě ten prvotní cíl, vydělat peníze. Ale druhá nezanedbatelná část je to, že vzhledem k tomu, že budete potřebovat o dané firmě zjišťovat informace i v průběhu toho, co ji budete držet, tak pak trávíte čas činností, která vás nějakým způsobem obohacuje. To znamená, že máte potom i dobrý pocit z toho, co jste se dozvěděli.
Když dám svůj příklad, tak já jsem se před x lety snažila investovat třeba do chemiček a automobilek a číst si informace o obou těch oblastech pro mě bylo naprosté utrpení, protože ani jedna z těch oblastí mě nezajímá.
Ale co mě baví, je, hledat mezi firmami co vyrábí jídlo a pak si nechávám i širší prostor na firmy, které jsou nejlepší v tom, co dělají, které jsou nějakým způsobem inovativní. A z toho mám pak ten naplňující pocit, protože mě baví sledovat, jak ti nejlepší přemýšlí a jak se posouvají dopředu. Ten způsob přemýšlení se pak dá totiž aplikovat zase i dál na další věci v běžném životě.
Takže pokud se chcete v investování do akcií taky posouvat dopředu, zapněte si odběr nejnovějších článků a videí ZDE (na konci stránky).
Otázka číslo dvě: Je společnost zisková? Tohle je opravdu alfa a omega toho, jak by měl člověk přemýšlet nad akciovou firmou. Protože ziskovost je základní předpoklad k tomu, proč má cena akcií důvod růst.
V krátkodobém horizontu ovlivňuje ceny akcií velká spousta faktorů, které člověk často ani nemá kapacitu sledovat, ale v dlouhodobém horizontu je právě ziskovost firmy to, co určuje, jakým směrem ta křivka ceny akcií půjde.
Za mě osobně je tedy kolonka čistého zisku v podstatě nejdůležitějším údajem, který prezentuje výsledek hospodaření firmy. To znamená, co firmě zbyde poté, co od svých tržeb odečte veškeré náklady a výdaje, které se s konkrétním typem podnikání pojí.
Trochu bych to přirovnala k zůstatku na účtu, kdy je taky mnohem důležitější ne to, kolik vyděláte, jak vysokou máte výplatu, ale jak s tím dokážete hospodařit a kolik vám tam nakonec zůstane.
S tou ziskovostí pak souvisí i další otázka číslo tři: Jaké je P/E společnosti? Tedy jaký je poměr ceny akcií k zisku na akcii. Akciová společnost totiž může být dokonale zisková, ale jakmile bude cena akcií v porovnání se ziskem na akcii nesmyslně vysoko, tak pravděpodobnost, že na takové investici vyděláte, bude naopak velmi malá.
Tohle se týká především toho, když investujete jednorázově a snažíte se nakoupit akcie za nejvýhodnější cenu. V takovém případě je dobré nakupovat při co nejnižším P/E. To znamená ve chvíli, kdy jsou investoři ochotní platit za dané akcie co nejnižší cenu.
Tohle bývá často docela těžká věc, protože akciové firmy mívají nízké P/E zpravidla ve chvíli, kdy u investorů upadnou v nemilost a tohle je pak právě ten okamžik, kdy člověk nejde s davem, ale jde proti němu. Takže přirozeně rebelující povahy v tomto budou mít určitě výhodu, na druhou stranu tak jako všechno i tahle schopnost se dá postupem času s přibývajícími zkušenostmi natrénovat.
Další otázku, kterou je dobré si položit je: Čím se společnost odlišuje? V čem vlastně spočívá její konkurenční výhoda? Tady je velmi důležité zmínit, že pokud by tou hlavní výhodou měla být jen cena, to znamená, pokud bude akciová firma ostatním konkurovat jen tím, že svůj výrobek nebo službu prodává za nejnižší cenu na trhu, tak tohle je velmi prchavá krátkodobá věc a dlouhodobě nepomůže firmě udržet se na špici.
To, čím se firma odlišuje, v čem je její konkurenční výhoda, by mělo být něco speciálního.
Když si dáme pár příkladů, tak konkurenční výhodou Coca Coly je například její tajná střežená receptura, ta specifická chuť, na kterou jsou zvyklé už generace.
Dalším druhem konkurenční výhodou mohou být třeba patenty, protože taky přispívají k jedinečnosti firmy.
A konkurenční výhoda může spočívat třeba i ve velikosti, to znamená, když si dáme příklad amerického řetězce Wallmart, tak pokud bude chtít nějaký další řetězec vstoupit na trh, tak vzhledem k velikosti a počtu prodejen Wallmartu to pro něj bude extrémně finančně i časově náročné.
Tím se vlastně přesouváme k další otázce a tou je: Kdo jsou konkurenti dané akciové firmy? Při odpovědi na tuto otázku byste měli ideálně zjistit, že vaše analyzovaná firma zaujímá mezi ostatními konkurenty pozici jedničky nebo dvojky na trhu.
Samozřejmě v závislosti na počtu konkurentů pak nemusí být k zahození ani umístění v top pětce. Každopádně čím lepší pozice, tím to více vypovídá o tom, že daná akciová firma dělá zkrátka něco líp než ostatní.
A to, že budete mít přehled o jejích konkurentech, je pak také užitečné v tom, že je můžete vzájemně porovnávat a zase získat lepší obrázek o dané byznysové oblasti. V neposlední řadě je pak užitečné znát konkurenty proto, že mezi nimi můžete najít další investiční příležitosti.
Otázka číslo šest: Jaký je její dlouhodobý dluh? Tato otázka má velký význam s ohledem na budoucnost firmy, protože ne náhodou Peter Lynch řekl, že firma, která nemá dluh, nemůže zkrachovat.
Vychází to z toho, že čím vyšší má firma dlouhodobý dluh, o to většímu nebezpečí je vystavená v době ekonomické nepřízně, když banky zvyšují úrokové sazby. Firmy pak musí ze svého dluhu platit vyšší úroky a ukrajují tak více ze svého čistého zisku.
V dnešní době už je sice poměrně běžné, že víceméně každá firma má nějaký dlouhodobý dluh, každopádně firma, kterou uvažujete zařadit do svého portfolia by měla mít ten dlouhodobý dluh co nejnižší.
Velmi dobrá pomůcka je porovnat dlouhodobý dluh s čistým ziskem firmy, protože pokud by se firma hypoteticky rozhodla svůj dlouhodobý dluh pokrýt z čistého zisku, tak bude velmi velký rozdíl v tom, jestli bude firma schopná svůj dlouhodobý dluh splatit za 2 roky nebo za 10 let. A zatímco dva roky jsou super poměr, tak 10 let je naopak nebezpečně dlouhá doba, během které může ten dlouhodobý dluh způsobit opravdu velké potíže.
Pokud vás zajímá detailní postup, jak si akciovou firmu dokonale proklepnout, mrkněte na info ke kurzu Cesta úspěšné investorky ZDE.
A dostáváme se k poslední otázce: Jak akciová firma komunikuje s investory? Začnu tady trošku oklikou. Nedávno jsem dostala od jedné účastnice kurzu velmi dobrou otázku a shodou okolností se objevil komentář v podobném duchu i pod minulým videem:
„Jak moc se dá věřit tomu, že finanční výkazy, které firma zveřejňuje, obsahují pravdivé informace?“
Já bych to tady přirovnala k situaci, kdy jako turista jedete na dovolenou. Zkuste si představit, s jakým pocitem bezpečí budete cestovat po USA nebo po evropských zemích a pak si zkuste představit, jak bezpečně se budete cítit při cestování v Číně nebo Mexiku.
Ten pocit bezpečí i ta důvěryhodnost velmi úzce souvisí s tím, jaké zákony v dané zemi platí a jak se dodržují. Protože zatímco v USA a Evropě je ten systém auditů, kontrol a případných postihů opravdu propracovaný a striktní, tak totéž se nedá říct právě třeba o Číně. A tohle se pak výrazně odráží i na tom, jak firma komunikuje s investory.
Akciovky ze západu běžně zveřejňují své finanční výsledky kvartálně, co tři měsíce, a mezi tím vydávají ještě další tiskové zprávy, ve kterých své investory informují o tom, co se jim povedlo a v ideálním případě taky o tom, co se nepovedlo. Akciovky v Číně vám poskytnou finanční výsledky jednou za půl roku, jednou za rok a mezitím jsou schopné nevydat ani jedinou tiskovou zprávu.
Takže jak podle frekvence zveřejňování informací, tak i podle samotné formy komunikace si pak můžete udělat o akciové firmě obrázek, na základě kterého si vaši důvěru buď získá nebo ne.
Když to shrneme, tak těch otázek, které je dobré si položit, je pak samozřejmě o něco víc, ale jakmile si dokážete odpovědět už i na těchto sedm, tak tím výrazně posunete pravděpodobnost úspěšné investice na svoji stranu. Takže vybírejte firmy, kterým rozumíte, které jsou ziskové, nakupujte je při co nejnižším poměru P/E, dbejte na to, aby měly konkurenční výhodu a patřily ve svém oboru ke špičce, aby byly co nejméně zadlužené a komunikovaly s investory otevřeně a transparentně.