ZLOMKOVÉ AKCIE: VŠE, CO O NICH POTŘEBUJETE VĚDĚT

Máte v portfoliu zlomkové akcie a nebo uvažujete o jejich koupi? A jste si jistí, že znáte opravdu všechny jejich výhody a nevýhody? Na následujících řádcích postupně probereme vše, co potřebujete o zlomkových akciích vědět, takže pokud chcete mít kompletní přehled, čtěte dál.

Zlomkové akcie, nebo chcete-li frakční akcie, přinesly do investování do akcií jednoznačně mnohem větší flexibilitu, kterou dřív nabízely spíše jen ETF a podílové fondy. Ta flexibilita spočívá v tom, že drobní investoři se najednou nemuseli nechat omezovat ani výší svého budgetu, ani cenami akcií.

Protože přestože se akcie obchodují ve velkém cenovém rozpětí, to znamená, že najdete akcie, které se obchodují za pár dolarů, za desítky nebo stovky dolarů, což jsou ceny, které jsou pro drobné investory dobře dostupné. Tak jsou tady pak i akcie, jejichž cena se pohybuje v tisících, desetitisících nebo v extrémních případech ve statisících dolarů. A to už jsou ceny, které jsou pro drobné investory opravdu limitující.

To, že cena akcií roste, je samozřejmě pro akciovou firmu pozitivní věc, protože se jí tak zvyšuje tržní kapitalizace a prestiž a z dlouhodobého hlediska by to měla být známka toho, že je firma velmi dobře zisková. Ovšem čím výš cena akcií stoupá, tím začíná být dostupná pro menší množství investorů.

To je na jednu stranu sice známka exkluzivity, ale na druhou stranu se toto negativně odráží na likviditě daných akcií. Likvidita totiž klesá a mnohem obtížněji se pak na burze u daných akcií potkává nabídka s poptávkou.

Split

Aby akciové firmy tomuto negativnímu jevu předešly, tak se obvykle rozhodnou provézt split. Jinými slovy svoji akcii rozdělí na několik menších, takže jednu akcii rozštěpí například na pět menších. Díky tomuto kroku firma sníží cenu svých akcií, ale nijak to neovlivní podíly na zisku investorů, kteří už mají v akciích zainvestováno, protože jim bude náležet pořád stejně velký kus koláče.

Ukažme si to na příkladu:

V roce 2022 se pro split rozhodla firma Google, dnes už Alphabet. Cena akcií Google se totiž vyšplhala až na cenu 2 752,88 USD za jednu akcii, což bylo v přepočtu víc než 60 000 Kč za jednu akcii. Takže opravdu pro spoustu drobných investorů docela limitující cena.

A Google se rozhodl pro split v poměru 1:20.

To znamená, že investor, který v té době vlastnil 1 akcii za 2 752,88 USD, jich pak měl v portfoliu 20, přičemž jedna akcie pak měla hodnotu 137,64 USD – v přepočtu přes 3 000 Kč. Takže hodnota jeho investice zůstala úplně stejná, jen měl v portfoliu formálně místo 1 kusu 20 kusů.

Split je tedy jak pro investory, tak pro akciové firmy vítaný krok. Ovšem i tak se najdou firmy, které zkrátka cestou splitu nejdou. Právě pro tyto případy přišli brokeři s alternativním řešením, které by mělo investorům v tomto směru usnadnit nákup drahých akcií. A tím jsou zlomkové akcie.

Pohled do historie

Zlomkové akcie samy o sobě tady už nějakou dobu historicky jsou. Občas se najdou akciové firmy, které jdou například cestou splitu, kdy 2 kusy akcií rozdělí na 3 kusy, takže v případě, kdy investor nemá v portfoliu sudý počet akcií, tak se mu po tom splitu objeví v portfoliu zlomek akcie. Například z 1 kusu akcie se pak stane 1,5 kusu.

Ale ta samotná možnost přímo nakupovat zlomkové akcie je tady teprve od roku 2019. S tímto nápadem přišli jako první Interaktive Brokers a postupně s nabídkou nákupu zlomkových akcií přicházeli i další a další brokeři.

Brokeři a zlomkové akcie

Než se přesuneme k výhodám a nevýhodám zlomkových akcií, které vás pravděpodobně zajímají nejvíc, tak se pojďme ještě stručně podívat na to, jak vlastně nákup zlomkových akcií u brokerů prakticky probíhá. Protože díky tomu pak mnohem lépe porozumíte i těm jednotlivým výhodám a nevýhodám.

Je totiž na místě položit si otázku, jak je vlastně možné, že brokeři mohou vůbec svým klientům umožnit to, že si u nich koupí jen zlomek nějaké akcie? Protože prakticky, pokud nedojde ke splitu, který iniciuje sama akciová firma a který jsem zmiňovala na začátku, tak je s akciemi možné obchodovat pouze jako s celými jednotkami.

A tady brokeři aktuálně využívají dvě cesty, jak obchodování se zlomkovými akciemi svým klientům umožnit:

HROMADNÝ NÁKUP

Tou první cestou je v podstatě hromadný nákup, kdy broker v průběhu dne akumuluje objednávky na zlomkové akcie od svých klientů a následně tak může nakupovat potřebné počty celých jednotek, které potom dělí mezi jednotlivé investory.

Tento způsob je pro brokera jednoduchý v tom, že tak eviduje u svých klientů pouze pokyny k nákupu a prodeji. Takže jakmile naakumuluje dostatek objednávek na zlomkové akcie tak, aby mohl nakoupit určitou dávku celých kusů akcií, tak pak broker provede ve výsledku během daného dne jen několik nákupů.

OBCHODOVÁNÍ V REÁLNÉM ČASE

Pak přichází na řadu ještě druhá cesta – obchodování v reálném čase. Broker v takovém případě využívá svoje vlastní zásoby akcií, aby dokázal uspokojit objednávky na zlomkové akcie v reálném čase.

Jinými slovy není potřeba čekat, než se naakumuluje dostatečný počet objednávek, aby mohl broker provést hromadný nákup celých jednotek akcií pro více klientů. Ale uspokojí pokyn klienta přímo tak, že mu dá k dispozici požadovaný zlomek akcie ze svých vlastních zásob. Což eliminuje časovou prodlevu, která je spojená s hromadnými nákupy.

Výhody zlomkových akcií

Teď, když znáte zákulisí zlomkových akcií, tak přejděme k výhodám, které se s nimi pojí.

1. Flexibilita

První výhodou je ta už zmiňovaná flexibilita. Namísto nákupu jedné akcie za cenu například 1 000 USD, je možné koupit třeba jen půlku, nebo třetinu, nebo pětinu, nebo jen desetinu. Takže si můžete pořídit podíl ve svojí oblíbené společnosti za poměrně malé peníze. Někteří brokeři umožňují nakupovat zlomkové akcie třeba už za 1 USD.

2. % stejné výnosy

Další výhoda spočívá v tom, že při nákupu i takto drobného podílu dosahujete procentuálně obdobných výnosů jako byste koupili celý jeden kus akcie. U zlomkových akcií dochází ke stejným procentuálním pohybům jako u celé jednotky. A stejně to pak funguje i s dividendami. Jakmile si koupíte desetinu akcie, tak pak získáte také odpovídající desetinu dividendy. Takže dividendový výnos bude procentuálně úplně stejný jako u celé jednotky.

3. Diverzifikace

Výhoda číslo tři spočívá v tom, že díky zlomkovým akciím mohou investoři lépe diverzifikovat. Já osobně sice nejsem zastánce příliš velké diverzifikace, ale na druhou stranu, mít úplně všechny své finance jen v jedné jediné společnosti podle mě také není úplně ideální. Takže díky zlomkovým akciím je možné rozložit svůj kapitál do více společností.

4. Pravidelné investování

Zlomkové akcie určitě představují výhodu pro ty, kteří jdou cestou pravidelného investování neboli Dollar Cost Averagingu. Jakmile se rozhodnete, že chcete investovat například 5 000 Kč měsíčně, tak v případě nákupu celých kusů akcií nakoupíte v daný měsíc buď menší počet a část z dané měsíční částky vám zbyde k investování na další měsíc.

A nebo v případě opravdu dražších akcií může být potřeba několik měsíců teprve střádat prostředky, aby bylo možné pak celý jeden kus akcie koupit. Takže zlomkové akcie tento kompromis odbourávají.

Když jsme ještě u výhod, pokud chcete mít výhodu při investování do akcií a mít přísun kvalitních informací, zapněte si odběr nejnovějších článků a videí ZDE (na konci stránky).

5. Dostupnost

A dostáváme se k číslu pět. V neposlední řadě je nespornou výhodou nebo spíš přínosem zlomkových akcií to, že se díky této možnosti dostalo investování do akcií k většímu počtu lidí. Takže se o investování začali zajímat i lidé, které by to dřív s ohledem na jejich menší kapitál třeba ani nenapadlo.

Nevýhody zlomkových akcií

Samozřejmě jako úplně všechno má svoje plusy a mínusy, tak i zlomkové akcie mají své nevýhody, o kterých je dobré vědět. Pojďme se na ně podívat. A mimochodem projděte si je opravdu všechny až do konce, protože obzvlášť poslední nevýhoda je naprosto klíčová.

1. Omezený výběr

První nevýhodou je, že jsou investoři často limitovaní tím, do jakých akcií mohou tímto způsobem investovat. To znamená, že nabídka zlomkových akcií, je u jednotlivých brokerů více či méně nějak omezená a u některých akciových společností v závislosti na brokerovi zkrátka není možné zlomek akcie koupit.

2. Časová prodleva

Dále tady vstupuje do hry časová prodleva mezi tím, kdy investor zadá pokyn a kdy broker obchod skutečně provede. To se týká případu, kdy broker nakupuje hromadně a čeká na pokyny od dalších klientů. Tohle s sebou pak přináší to, že pokud budete chtít nakoupit v nějaký výhodný okamžik, kdy se cena akcií nachází zrovna atraktivně nízko, tak se to kvůli té časové prodlevě nemusí podařit a požadovaný zlomek akcie se nakoupí za vyšší cenu.

3. Extra poplatek

Další nevýhodou obchodování se zlomkovými akciemi je to, že může broker klientovi naúčtovat za takový obchod extra poplatek. Protože obchodování se zlomkovými akciemi představuje pro brokera složitější úkon, se kterým pak má víc práce. Ve výsledku pak za zlomek akcie proto můžete zaplatit víc, než kolik byste zaplatili na klasickém otevřeném trhu.

Pokud byste hypoteticky na burze kupovali například desetinu akcie, která se prodávala za 100 USD, tak za ni můžete zaplatit víc než 10 USD a to, co jste zaplatili navíc, půjde brokerovi do kapsy. Přičemž se tady bavíme opravdu o poplatku navíc oproti standardním poplatkům, které si brokeři za nákup nebo prodej akcií obvykle účtují.

4. Nelze převádět mezi brokery

Dalším bodem je, že zlomkové akcie není možné převádět mezi brokery. To znamená, pokud byste se rozhodli pro změnu svého brokera, tak s celými jednotkami akcií není problém převést si své akciové portfolio od jednoho brokera k jinému, ale u zlomkových akcií tohle nejde. Jediná cesta, která se v takovém případě nabízí, je, prodat svůj podíl ve zlomkových akciích a u nového brokera si je koupit znovu.

Což s sebou přináší samozřejmě poplatky navíc za další více méně zbytečně zrealizované obchody.

5. Ztráta hlasovacího práva

Dále je také dobré podívat se na to, jak broker zachází u zlomkových akcií s hlasovacími právy, protože některý broker se zlomkem akcie převádí také odpovídající zlomek hlasovacích práv a v jiných případech při nákupu zlomkové akcie můžete o hlasovací právo kompletně přijít.

Tohle je za mě narovinu ale poměrně malá nevýhoda, protože drtivá většina lidí se obzvlášť u zahraničních akciovek jejich valných hromad a hlasování stejně neúčastní.

6. Špatné investiční návyky ?

Předposlední nevýhoda je spíše taková filozofická.

Ve spojitosti se zlomkovými akciemi se objevují i názory, že vzhledem k tomu, že jsou dostupné za nízké ceny, tak s takovými podíly v akciových společnostech mohou někteří investoři nakládat mnohem lehkovážněji, než jak by nakládali s investicemi, v kterých by měli mnohem větší obnos peněz. Zlí jazykové pak tvrdí, že zlomkové akcie podporují mezi drobnými investory špatné investiční návyky.

Tohle je údajně i důvod, proč Buffettova Berkshire Hathaway nikdy neprovedla split u svých Ačkových akcií, které dnes stojí přes 600 000 USD, takže v přepočtu víc než 13 milionů korun. Protože sám Warren Buffett prý chtěl, aby investoři brali investici do jejich společnosti opravdu vážně a snažil se tak cenou odradit investory, kteří by s akciemi Berkshire Hathaway chtěli obchodovat na denní bázi.

7. Investor není majitelem

Poslední a za mě nejdůležitější nevýhodou, která se pojí se zlomkovými akciemi, je skutečnost, že majitelem zlomků akcií je vždy broker a ne investor.

Vlastnictví akcií se eviduje v českém a nebo zahraničním depozitáři cenných papírů a tam je možné evidovat vlastnictví pouze celých jednotek akcií. Prakticky to znamená, že majitelem akcie je v takovémto případě oficiálně broker a investor je pak jen jakýmsi držitelem podílu na této akcii.

A zatímco broker je vedený jako ten oficiální majitel akcie v depozitáři, tak informace o tom, že investor vlastní nějaký zlomkový podíl na akcii, vede v evidenci pouze broker a už ne ta nezávislá instituce depozitáře cenných papírů.

No a proč je tohle problém?

Problém je to hlavně ze dvou důvodů.

Jakmile investor není skutečným majitelem akcií, nejsou vedené v depozitáři na jeho jméno, tak se zaprvé vystavuje nebezpečí, že pokud broker zkrachuje, tak v tom lepším případě se investor ke svému majetku na nějakou dobu nedostane a bude muset čekat, než se celá situace obvykle soudně vyřeší. A v tom horším případě investor o část nebo celý ten majetek přijde.

Je sice pravda, že brokeři nekrachují denně, ale čas od času nějaký opravdu zkrachuje a vzhledem k tomu, že je investování do akcií dlouhodobá záležitost, tak podstupovat tohle riziko nákupem zlomkových akcií za mě není dobrý nápad.

A druhým neméně důležitým důvodem, proč je problém, že investor není skutečným majitelem akcií, je danění. Danění zlomkových akcií se totiž řídí jinými pravidly a u zlomkových akcií se nedá využít například tříletý časový test, nebo 100 000 Kč limit. Což jsou případy, kdy u klasických akcií není nutné danit zisk.

Závěr

Když to shrneme, tak podle mého názoru jsou nevýhody spojené se zlomkovými akciemi závažnější, než výhody, které s sebou přináší.

V mnoha článcích a nebo ve videích většinou zaznívá neutrální doporučení, že v případech, kdy je to jen trochu možné, je lepší volbou nakoupit celé akcie a do zlomkových akcií se pouštět jen tehdy, kdy není jiná možnost. Za mě tou jinou možností je zkrátka nashromáždit potřebný obnos na celou akcii a mít jistotu, že jsem skutečně vedená jako její majitelka.

Což je mimochodem věc, kterou je dobré si u vašeho brokera ověřit, protože u některých brokerů ani v případě celých akcií nejste automaticky jejich majitelem a skutečným majitelem je pořád broker. Proto je za všech situací velmi důležité si u konkrétního brokera vždy pečlivě pročíst jeho podmínky. Ve výsledku pak totiž už jen samotným výběrem brokera dokážete snížit riziko při investování do akcií.

Tématu výběru brokera se věnují oba dva kurzy, které jsou aktuálně v rámci projektu Úspěšná investorka v nabídce, takže pokud vás zajímá víc informací, mrkněte ZDE.

Já se s vámi pro dnešek loučím, děkuji vám za pozornost a budu se těšit zase příště.