JE LEPŠÍ AKTIVNÍ NEBO PASIVNÍ INVESTOVÁNÍ ?

Je lepší investovat aktivně nebo pasivně? Pokud jste právě na vážkách, tak vám možná přijde vhod následující článek, kde si oba tyto investiční styly důkladně porovnáme. Podíváme se jak na jejich výhody, tak i na body, které jsou předmětem jejich kritiky. Takže pokud chcete mít jasno, čtěte dál.

Diskuse mezi aktivními a pasivními investory dokáže nabrat pořádně na obrátkách. Zatímco se všichni shodnou na tom, že investování je pro osobní finance zásadní věc, tak už se ale nedokážou shodnout na tom, jaký je vlastně nejlepší přístup k investování.

Na jednom konci jsou aktivní investoři, kteří často věří, že pasivní investoři jsou líní a slepí vůči příležitostem na trhu. A na druhé straně jsou pasivní investoři, kteří odsuzují vysoké poplatky a někdy až příliš vysoké sebevědomí aktivních investorů.

Nad některými argumenty na obou stranách je možné se jen pousmát, každopádně je rozhodně důležité pochopit rozdíly mezi těmito dvěma strategiemi, abyste se dokázali sami rozhodnout a vybrat si svůj vlastní investiční přístup. Pojďme se proto podívat na aktivní a pasivní investování trochu blíž a zjistit, který z obou přístupů je lepší – ve smyslu lepší konkrétně pro vás, co právě čtete tento článek.

Protože než se pustíme do jednotlivých rozdílů, tak je potřeba zdůraznit, že smyslem tohoto článku není vyvracet ani jednu ze škol investování. Jak totiž za krátko uvidíte, tak oba přístupy mají své výhody. A zatímco někdo bude vášnivě tvrdit, že existuje jen jeden správný způsob, jak investovat, tak já jsem spíše zastáncem toho, že by si měl každý najít svoji vlastní cestu, která mu bude vyhovovat.

Proto je důležité, aby každý, kdo začíná s investováním porozuměl rozdílu mezi aktivním a pasivním investováním. Mě osobně to samozřejmě táhne k jednomu směru víc než k druhému, ale doufám, že se mi podaří oba prezentovat na následujících řádcích neutrálně tak, abyste dokázali ocenit obě dvě strany a vybrat si to svoje.

Definice aktivního investování

Takže začněme úplně od začátku. Co vlastně znamená investovat aktivně nebo pasivně? Definice obou dvou způsobů investování se do značné míry liší podle toho, koho se zeptáte. Každý z těch způsobů má však své typické charakteristické znaky.

Aktivní investiční strategie je přístup, který spočívá ve sledování cen akcií za účelem nalezení příležitosti k nákupu nebo prodeji. Akcie jsou vybírány na základě rešerše nebo analýzy a cílem aktivně spravovaného portfolia je obvykle překonat výkonnost například některého z indexů anebo třeba i skupiny indexů. Protože indexy jsou vnímané jako měřítko výkonnosti celého akciového trhu případně některého z jeho segmentů. V tomto směru pak existuje skoro nekonečný počet aktivních strategií.

Definice pasivního investování

Filozofie pasivního investování se naopak nezaměřuje na výkyvy cen akcií. Investoři nakupují svoje pozice, jakmile na to mají peníze, nebo když se rozhodnou, že chtějí vlastnit nějakou pozici. Pasivní investování také zahrnuje malou a nebo vůbec žádnou rešerši a analýzu jednotlivých společností.

Pasivní investoři se pak také obvykle zaměřují na rozložení svých peněz do velkého počtu akcií. Takže se snaží výrazně diverzifikovat, aby měli na akciovém trhu jako takovém široký záběr. Z těchto důvodů pasivní investování většinou nevede k překonávání indexu, ale spíše k jeho napodobování.

I tady u pasivního investování existují různé přístupy, ale indexové investování je jedním z nejoblíbenějších a stalo se tím pádem tak trochu synonymem samotného pasivního investování.

Indexové investování pak jednoduše zahrnuje nákup podílu v indexových fondech, které přímo kopírují index. Protože jak už tady zaznělo, indexy jsou považované za zástupce akciového trhu nebo jeho segmentů. Takže investování do indexu se soustředí opravdu na širokou výkonnost akcií.

Teorie efektivního trhu

Jde tedy o dva přístupy k investování. Jeden se zaměřuje na analýzu a oceňování ve snaze dosáhnout lepší výkonnosti než trh a druhý se soustředí na diverzifikaci a širokou účast na akciovém trhu. Proč se ale pasivní investoři také nesnaží vydělat víc a překonat trh?

Odpověď souvisí s tím, jak pasivní investoři pohlížejí na trh a na kompetence jednotlivých investorů. Pasivní investoři se totiž z velké části hlásí k teorii efektivního trhu. Tuto teorii vyvinul v 60. letech Eugene Fama, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, a její podstatou je přesvědčení, že cena akcie odráží v každém okamžiku všechny dostupné informace a obchoduje se za svoji odpovídající férovou cenu.

Tohle jinými slovy znamená, že investoři nemohou identifikovat akcie, které by byly příliš drahé nebo příliš levné, protože se všechno obchoduje za cenu, která odpovídá vnitřní hodnotě akcií.

Aktivní investoři na druhou stranu nevěří, že trhy jsou efektivní a místo toho se domnívají, že cena akcií se může často odchylovat od svojí vnitřní hodnoty. A díky rešerši a analýze pak je možné tyto příležitosti nacházet. Svoji roli v tomto hraje například odlišné vnímání racionality investorů.

Zatímco teorie efektivního trhu předpokládá, že všichni investoři jsou racionální, dělají logická rozhodnutí, tak aktivní investoři se domnívají, že účastníci trhu projevují iracionální chování a mohou být při svých rozhodnutích různým způsobem zaujatí tak, že logika jde stranou.

Efektivitu trhu pak mohou ovlivňovat i další faktory, jako třeba různá omezení, jak mohou velké fondy nebo instituce investovat, například do čeho a kolik peněz.

Takže v podstatě jsou k dispozici důkazy o obou přesvědčeních. Pro teorii efektivního trhu mluví to, že se ceny akcií často mění okamžitě po zveřejnění zpráv o akciové firmě, což svědčí o určitém stupni efektivity. Na druhou stranu proti teorii efektivního trhu svědčí akciové bubliny, denní změny cen a další fluktuace, které naznačují, že na trhu existuje i určitá iracionalita.

Investoři z obou táborů tak mohou uznat, že obě teorie jsou alespoň částečně pravdivé, každopádně často budou upřednostňovat jednu nebo druhou z nich.

Mimochodem mrkněte na nabídku kurzů ZDE, možná vás některý z nich osloví.

Který styl je oblíbenější?

Když se ještě podíváme na aktivní a pasivní investování víc z nadhledu a budeme se soustředit na jednoznačná fakta, tak za zmínku rozhodně stojí to, jak jsou jednotlivé investiční styly oblíbené. To se dá velmi dobře změřit globálně podle množství peněz, které mají pod svojí správou aktivně a pasivně spravované fondy.

Tady došlo v roce 2023 k unikátnímu úkazu, protože obliba pasivně spravovaných fondů vzrostla natolik, že pasivně spravované fondy měly k dispozici větší množství peněz než aktivně spravované fondy. Částečně je to dané tím, že aktivně spravované fondy mají tendenci účtovat si vyšší poplatky než pasivně spravované fondy. Aktivně spravované fondy si obvykle účtují vyšší poplatky, aby jim kompenzovaly jejich analytickou činnost a případné obchodování.

Zatímco pasivně spravované fondy si mohou dovolit nižší poplatky.

To ve výsledku znamená, že aktivně spravované fondy musí dosáhnout vyššího výnosu, aby mohly konkurovat pasivně spravovaným fondům a vyrovnaly tak své vyšší poplatky za všechny provedené úkony.

Vyděláte víc peněz aktivním nebo pasivním investováním?

Znamená to tedy, že jsou aktivně spravované fondy výkonnější a dokážou vaše peníze zhodnotit lépe?

Bohužel, dávat rovnítko mezi aktivně spravované fondy a vyšší výkonnost by bylo příliš jednoduché. V tomto směru bylo provedeno mnoho výzkumů, které ukazují, že aktivní strategie nezaručují vyšší výkonnost. Ve skutečnosti řada studií naznačuje, že aktivně spravované fondy mají často horší výsledky, než pasivně spravované fondy.

Někteří aktivní investoři ale takovéto studie zpochybňují a argumentují, že aktivní investiční strategie a investoři, kteří se k této strategii hlásí, tvoří příliš různorodou skupinou na to, aby je bylo možné zahrnout do jedné kategorie pro účely srovnání.

Některé aktivně spravované fondy opravdu čelí nemalým omezením, která ovlivňují jejich výkonnost, takže skutečně nemusí být spravedlivé považovat fondy za reprezentativní součást aktivního přístupu k investování.

Nemluvě o tom, že při porovnání strategií se používají pouze údaje o veřejné výkonnosti, což znamená, že velký segment trhu aktivních investic je z těchto studií vynechán.

Jednotlivé studie jsou pak také výrazně ovlivněné tím, v jakou dobu se provádí, protože pasivním fondům se daří jednoznačně lépe během býčích trhů, což samozřejmě také značně ovlivňuje výsledky.

Kritika pasivního investování

Než si oba investiční směry shrneme, tak se podívejme ještě na takové tři body, za které je kritizované pasivní investování. Když se odprostíme od výzkumů a studií, tak aktivní investoři kritizují pasivní investování ještě z několika dalších důvodů.

Jedním z pohledů je, že je pasivní investování považováno za příliš zkostnatělé a neflexibilní – důvodem je, že jsou investoři nuceni kupovat v rámci pasivního investování i společnosti s horšími výsledky a nebo společnosti, které třeba podstupují při svém podnikání příliš velká rizika.

Dalším bodem kritiky je, že pasivní investování má také sklon k upřednostňování společností s velkou kapitalizací, což s sebou přináší mimo jiné to, že investoři investují do nových technologií až poté, co zažily svůj masivní růst.

A někteří investoři dokonce zastávají názor, že nedostatek analýzy, který přichází s pasivním investováním může způsobit nerovnováhu na trhu, kdy ceny některých akcií rostou na základě pasivního nakupování bez jakéhokoli zásadního důvodu.

Investiční strategie jako spektrum

Každá ze stran si tak obvykle o té druhé myslí svoje. Ve skutečnosti ale existuje mnoho strategií, které vykazují jak známky aktivního, tak i pasivního investování. Díky tomu jsou tady například i indexové fondy, které si zároveň vybírají konkrétní akciové firmy na základě vlastních faktorů, které správci fondu považují za nejlepší. A na druhou stranu jsou tu pak i investoři, kteří si aktivně vybírají svoje akcie, ale drží je pak po mimořádně dlouhou dobu bez ohledu na krátkodobé fluktuace trhu.

Investiční strategie by se tak dala spíše přirovnat ke spektru, kdy na jednom konci máte extrémně aktivní investory, kteří sledují dění na trzích 24/7 a na druhém konci spektra máte extrémně pasivní investory, kteří by chtěli vlastnit ideálně skoro všechny dostupné akcie.

Takže přestože se investoři identifikují jako aktivní nebo pasivní, tak pravděpodobně vykazují určitou míru obou dvou filozofií.

Já se například považuji za aktivní investorku, protože si vybírám akcie na základě vlastní analýzy, ale držím pozice po dlouhou dobu v horizontech let a rozhodně nesleduji každý pohyb na akciovém trhu, který se během dne stane. Takže bez ohledu na to, kam v rámci tohoto spektra spadá vaše strategie, tak si z obou dvou filozofií můžete pro tu svoji vlastní strategii něco vzít a stát se tak lepší investorkou nebo investorem.

Co je důležité u obou investičních stylů?

Závěrem stojí za to říct, že ať už investujete aktivně nebo pasivně, tak v obou případech je potřeba myslet na následující:

1) Mějte pod kontrolou poplatky tak, aby byly v rámci vaší strategie nastavené na rozumnou míru.

2) Snažte se nestát obětí své zaujatosti, mějte svoje sebevědomí pod kontrolou a nepropadejte sebelítosti, když se něco nepodaří.

3) Nastavte si správně diverzifikaci. Tohle je trochu kontroverzní téma samo o sobě a i tady jsou rozporuplná doporučení na to, jaká míra diverzifikace je ta pravá, ale na druhou stanu se většina diskusí o diverzifikaci shodne na tom, že dát všechny svoje prostředky jen do jediné investice, není úplně ideální.

4) Pro většinu investorů je objektivně nejlepší soustředit se na dlouhodobý horizont. Pokud se nesnažíte být denním traderem, což je časově i energeticky extrémně náročná činnost, která navíc není úplně vhodná pro začátečníky, tak opravdu nemusíte věnovat pozornost každodenním drobným cenovým výkyvům. Pokud svým investicím důvěřujete, ať už jste je vybrali aktivně nebo pasivně, tak v dlouhodobém horizontu byste si měli vést dobře.

Pokud si nechcete nechat ujít ani příští článek, zapněte si odběr ZDE (na konci stránky). Já se s vámi pro dnešek loučím, děkuji vám za pozornost a budu se těšit zase příště.