JAK ZÍSKAT PENÍZE NA INVESTOVÁNÍ: PRAVIDLO 20 / 50 / 30

Velmi podstatnou věcí k tomu, abyste mohli investovat, jsou peníze. Protože jakmile nemáte peníze, které byste mohli investovat, tak vlastně nemá smysl řešit jakákoli další investiční pravidla. Pojďme se proto tentokrát podívat na problém, který řeší lidé napříč všemi příjmovými skupinami a to je, že nemají dost peněz na investování.

A to buď z toho důvodu, že jim nezbývají peníze na investování, nebo mají pocit, že těch peněz na investování ještě není dost. Ať už se vás týká kterákoli z těchto dvou možností, tak na následujících řádcích se dozvíte, jak tento problém efektivně odstranit.

Podstata problému nespočívá v tom, že by lidé neměli dost peněz, ale v tom, jak s nimi hospodaří a jak mají nastavený svůj rozpočet. Velmi často jsou totiž lidé schopní vydělat spoustu peněz, ale když se jich zeptáte, kolik měsíčně ušetří a kolik investují, tak je to obvykle úplně zanedbatelná částka, pokud vůbec.

Co učí na základní škole vs. co je správně

A jednou z mála věcí, kterou se člověk v otázce finanční gramotnosti dozví na základní škole, je, jak si spočítat úspory. Ten vzorec je naprosto jednoduchý a obvykle vypadá takto:

Příjem – Výdaje = Úspory

Nejdřív máte nějaký příjem, od něj odečtete své výdaje a to, co zbyde, jsou úspory. Vypadá to logicky, že? Ale co když je tenhle vzorec špatně? Zkusme si ho teď trochu upravit.

Správně by měl totiž vypadat takto:

Trochu jiný vzorec, než ten, se kterým se běžně setkáte, že? Podstata spočívá v tom, že takto nejdřív přemýšlíte nad tím, kolik chcete ušetřit a tomu pak následně přizpůsobíte své výdaje.

Když oba dva přístupy vzájemně porovnáme, tak je poměrně běžné, že lidé nejdřív utrácí a až to, co jim zbyde, ušetří. Z toho pak použijí nějakou obvykle ještě menší část na investování.

Zatímco druhá strategie spočívá v tom, že vezmete svůj příjem, nejprve si z něj část odložíte bokem jako úspory a teprve to, co zbyde, by měly být vaše výdaje. Díky tomuto způsobu uvažování máte totiž mnohem větší prostor svoje finance pozitivně ovlivnit a mít je tak pevně ve svých rukách.

Někdo by tady mohl namítnout, že nechávat placení účtů na konec až podle toho, co zbyde, je přece nezodpovědné, protože na některé důležité výdajové položky pak třeba nezbydou peníze. Taková situace určitě není cílem a účty je potřeba platit. Tady je ovšem důležité znovu připomenout to, co už zaznělo, a sice, že jde o to si výdaje přizpůsobit.

Jak?

Na to se podíváme vzápětí v rámci pravidla 20 / 50 / 30, které vám může velmi dobře posloužit při uvažování nad financemi.

Pravidlo 20 / 50 / 30

Pravidlo 20 / 50 / 30 je asi nejoblíbenější pravidlo, které lidé využívají, pokud chtějí zlepšit svůj finanční rozpočet. Ta jeho obliba spočívá hlavně v tom, že je mimořádně jednoduché ho aplikovat a v podstatě už po jednom, dvou měsících, kdy se ho budete držet, dokáže velmi efektivně a pozitivně změnit vaše uvažování nad penězi. Navíc není nezbytně nutné se ho dogmaticky držet za každou cenu už napořád, ale už při krátkodobém používání na vás bude mít pozitivní vliv.

V čem tedy toto pravidlo spočívá.

Ta čísla 20 / 50 / 30 představují procenta a jakmile je sečtete, tak dostanete dohromady 100%. Těch 100% představuje váš příjem, který se na základě tohoto pravidla rozdělí na tři části: na 20%, 50% a 30%.

20%

Na základě toho, co zaznělo na začátku, že nejprve je potřeba uvažovat nad úsporami, začneme s 20%. Jakmile vám přijde na účet výplata, nebo jakýkoli jiný příjem, tak je dobré z něj hned oddělit 20% a ty si dát stranou. Tohle je okamžik, kdy platíte sobě jako první.

A když to vezmeme od začátku, tak právě z těchto 20% by si měl člověk vybudovat svoji finanční rezervu, která má dva velmi důležité důvody.

1) Prvním důvodem je klid mysli. Představte si, že najednou dostanete defekt pneumatiky, máte mimořádný výdaj za zubaře, nebo se stane nějaká jiná naléhavá rodinná situace. Bez solidní rezervy se nebojíte jen toho samotného překvapení, které právě nastalo, ale obáváte se i toho, jak za to zaplatíte. Tohle pak může rychle vykolejit vaše finance a dostat vás do potíží.

Což se ale nestane v případě, kdy máte finanční rezervu. To je taková první obranná linie proti malým životním překvapením.

Rezerva by měla být ve výši 3-6 měsíčních výdajů, ale pouze těch nezbytných. Sem se počítají opravdu základní náklady jako je hypotéka nebo nájem, potraviny, výdaje na dopravu, energie. Takže nezbytné měsíční minimum, které potřebujete ke svému fungování.

Jakmile si dokážete vybudovat finanční rezervu ve výši 3-6 takových měsíčních výdajů, tak vám to poskytne maximální klid mysli s vědomím, že pokud se stane něco zásadního, jako ztráta zaměstnání, zdravotní potíže nebo jakákoli jiná neočekávaná krize, tak jste krytí a nebudete tlačeni k tomu se zadlužit, abyste to zvládli.

Jistota prostřednictvím finanční rezervy znamená, že se můžete zaměřit na řešení té samotné krizové situace, než abyste se stresovali tím, jak za ni zaplatíte.

2) Druhým důvodem je, že jakmile máte vytvořenou finanční rezervu, tak je to v podstatě znamení, že si můžete dovolit investovat. Takže v tomto okamžiku už z těch zmíněných 20% neodkládáte na vytvoření rezervy, protože už máte splněno, ale těch 20% můžete začít investovat tak, aby tyto odložené peníze pracovaly za vás.

Díky tomu si můžete být jistí, že budete mít peníze na investování, protože jste jim při ukrajování ze svého příjmu dali prioritu a postavili je před výdaje.

Pokud vás nejvíc láká investování do akcií, chcete mu dobře rozumět a vědět, co děláte, mrkněte na nabídku kurzů ZDE, třeba vás některý zaujme.

50%

V tuto chvíli se tak můžeme přesunout k výdajům. Další část tvoří 50%. Podle pravidla 20 / 50 / 30 by právě 50% mělo jít na vaše základní výdaje. Sem se počítá hypotéka nebo nájem, energie, potraviny, výdaje na koupi vozidla, jeho údržbu, palivo a veřejnou dopravu a další výdaje, které jsou opravdu nezbytně nutné pro život.

Tohle bývá ta nejsložitější část, protože tyto výdaje se záludným způsobem často vymykají kontrole. Drtivá většina lidí totiž obvykle postupuje tak, že jakmile dostanou vyšší plat, tak jim najednou začne připadat jejich starý byt příliš malý, nebo se rozhodnou upgradovat svoje auto.

A to, co se může zdát jako progres, se může snadno obrátit proti nim, jakmile tyto upgrady přinesou vyšší nájemné, dražší hypotéku, vyšší náklady na údržbu nebo dražší pojištění. Výdaje tak u většiny lidí obvykle rostou společně s příjmy.

Jakmile si ale stanovíte pevný limit svých základních výdajů, tak vás to motivuje hledat levnější alternativy – zkusit požádat o snížení nájmu, zjistit výhodnější možnosti refinancování hypotéky, uvažovat nad levnějším způsobem, jak se dopravovat do práce, nebo si najít práci blíž, což s sebou přináší i benefit v tom, že nestrávíte tolik času na cestě.

A stejně tak s tím souvisí pak i uvažování nad samotným příjmem. Pokud totiž zjistíte, že se do limitu 50% nejste schopní dostat, už jste promysleli všechny dostupné možnosti, tak je možná tím pravým řešením zajistit si vyšší příjem. Protože 50% je sice pořád půlka, ale velmi záleží na tom, z jaké částky se počítá.

Navíc statistiky potvrzují, že pokud člověk změní práci a přejde na úplně stejnou pracovní pozici jen do jiné firmy, tak si polepší v průměru o 15%.

Pokud tedy udržíte své základní výdaje pod 50%, tak se nedostanete do koloběhu, kdy jen pořád vyděláváte peníze, abyste pokryli základní potřeby.

30%

Nakonec zbývá 30%, které můžete utratit za věci, které zas tak nezbytně nepotřebujete. Každý má nějaké své zvyky a něco na čem vyloženě hřeší a není potřeba se takovýchto věcí úplně vzdát. Takže nemusíte žít ultra minimalisticky, pokud vám to nevyhovuje, ale je dobré mít svoje výdaje pro radost pod kontrolou, aby se vešly do zbylých 30% vašeho příjmu.

Tento limit vás nutí soustředit se na hodnotu, kterou za daný obnos peněz skutečně dostáváte a před nákupem čehokoli se ptát sami sebe, jaký přínos pro vás bude daná věc mít.

V souvislosti s tím jsem si všimla jedné věci, a sice, že lidé se velmi často zaobírají naprostými maličkostmi, převedeno na finance těmi nejmenšími výdaji, ale ve skutečnosti jim pak peníze utíkají někde jinde v mnohem větším měřítku.

Takže od chvíle, kdy se lidé rozhodnou zredukovat své výdaje pro radost, tak jsou schopní se vyloženě trápit a zakázat si koupit někde venku i kafe za desítky korun a na druhou stranu si třeba nepohlídají termín, do kdy mají vrátit půjčené palety a propadne jim záloha v hodnotě desítek tisíc korun.

Proto je efektivnější soustředit svoji pozornost především na své větší výdaje – nové auto, nová širokoúhlá televize, nový kávovar, jestli jejich cena skutečně odpovídá hodnotě, kterou vám přinesou.

Potíž s těmito věcmi je totiž v tom, že vám na chvíli dokážou přivodit pocit štěstí, ale po chvíli do toho nového auta sedáte s úplně stejným pocitem, jako do toho starého, velká obrazovka se stává samozřejmostí a už vás nedokáže tolik nadchnout a u nového super kávovaru vás po čase začne štvát úplně stejně, že u něj musíte provádět nějakou pravidelnou údržbu a čištění.

Takže nejde o škrtání malých radostí v životě, ale o způsob, jak udržet velké výdaje pod kontrolou a zachovat ve svém rozpočtu flexibilitu.

Závěr

Když to shrneme, tak pravidlo 20 / 50 / 30 opravdu má tu moc zajistit vám dostatek financí na investování. Na začátku tohle pravidlo nejspíš otestuje hranice vaší komfortní zóny a vaši finanční disciplínu, ale pokud to hned nevzdáte, tak do vašich rozhodnutí ohledně peněz přinese větší lehkost a jednoduchost. Když se pak ohlédnete za 5, 10 let, tak vaše finanční situace bude nesrovnatelně lepší a jsem přesvědčená o tom, že nebudete litovat.

Pokud vás článek obohatil, budete skvělí, když ho podpoříte sdílením. A pokud si nechcete nechat ujít ani nejnovější příští článek, zapněte si odběr ZDE (na konci stránky).