INVESTUJETE DO TRENDŮ? MOŽNÁ BUDETE ZKLAMANÍ.

Pokud při investování vybíráte akcie hlavně podle sektoru, který je aktuálně v kurzu, tak můžete být z výnosu svojí investice ve výsledku zklamaní. Realita je totiž taková, že vítězná odvětví ne vždy přináší vítězné výnosy. Pokud vás zajímá, čím to je a jak se této investiční pasti vyhnout, čtěte dál.

V roce 1900 tvořily největší odvětví na americkém akciovém trhu železniční společnosti a následovaly je banky. Dnes svojí tržní kapitalizací a růstem dominují především technologické akcie. Tento vývoj je způsobený tím, jak probíhají v průběhu času změny ve společnosti a také tím, jak se ekonomika postupně posouvá vpřed.

Člověk by tak očekával, že když bude investovat do akcií z aktuálně nejúspěšnějšího sektoru, tak nemůže šlápnout vedle. Historie a statistika ale ukazují něco jiného. V následujících minutách se proto podíváme na to, v čem spočívá úskalí vítězných sektorů a jak se jim vyvarovat, abyste při výběru vaší akciové investice dosáhli co nejlepších výsledků.

A než se do toho pustíme, pokud chcete akciím porozumět opravdu do detailu, mrkněte na kurzy a materiály volně ke stažení ZDE.

A teď už jdeme na to.

Vítězové 1934 – 2024

Pokud bychom měli dnes ukázat na nejvýraznější odvětví, které poráží trh, tak se to zdá být snadné, protože už nějakou dobu vítězí technologie. Dost pravděpodobně tomu tak ale nebude navždy.

Když se ohlédneme do historie na nejvýkonnější odvětví v jednotlivých desetiletích od roku 1934 až do roku 2024, tak v desetiletí končícím rokem 1944 kralovaly akciovému trhu kancelářské potřeby, v následujícím desetiletí do roku 1954 to byli výrobci letadel, další dekáda do roku 1964 patřila společnostem vyrábějícím počítačové hardwary, v desetiletí končícím rokem 1974 byly na výsluní akciovky spojené se zlatem, do roku 1984 patřilo prvenství zdravotnictví, hned po něm vedl do roku 1994 alkohol, následující desetiletí do roku 2004 ovládla těžba uhlí, pak následovali výrobci lodí a železničních zařízení a poslední desetiletí končící rokem 2024 patří, jak už zaznělo, technologiím.

Všechna jmenovaná odvětví mají společné to, že během těch svých nejlepších deseti let dosahovala průměrného ročního výnosu 25%. Což je parádní číslo a zpravidla tak díky tomu ta jednotlivá odvětví porážela trh.

Co ale mají také společného a co už tak pozitivní zpráva není, je skutečnost, že s výjimkou alkoholu a počítačových hardwarů všechna tato odvětví hned v následující dekádě, kdy byla sesazena z trůnu, začala za trhem zaostávat a sice v průměru o 2,6%.

Teď si ale můžete říct: „no dobře, to, že nic netrvá věčně, je celkem jasné, ale když přece využiju tu plus mínus dekádu růstu, tak na tom musím vydělat.“ Teoreticky ano, ale…

Problém č. 1

První problém s výběrem vítězného odvětví, které bude porážet trh, spočívá v tom, že je opravdu velmi těžké, poznat ho na samotném začátku, kdy se ještě akcie v tomto odvětví obchodují za výhodné ceny. Později, kdy už je to jasné, mívají akcie v rychle rostoucím odvětví většinou poměrně vysoké ceny a to pak investorům ztěžuje dosažení vysokých výnosů.

Tohle jsou přesně ty chvíle, kdy se investoři snaží naskočit na rozjetý vlak. Velmi dobře to zdokumentoval Morningstar ve svojí zprávě Mind the Gap v roce 2024. Vyplývá z ní, že obzvláště při sázení na konkrétní sektory a odvětví, mají investoři tendenci nakupovat za vysoké ceny, právě v okamžiku, kdy je daný sektor nejpopulárnější a následně pak ale bohužel i prodávat za nízké ceny, kdy už popularita odvětví i ceny klesají.

Problém č. 2

A pak tu máme druhý problém. Ve chvíli, kdy už je zřejmé, že začíná být nějaké odvětví ekonomicky důležitější, tak se objevuje následující jev. Odvětví jako celek výrazně roste, zatímco zisky jednotlivých akciovek za tímto tempem zaostávají.

Jak je tohle možné?

Důvodem je, že rychle rostoucí odvětví přitahuje větší konkurenci. V rámci jednoho odvětví si tak konkuruje stále větší počet firem a pro dosažení očekávaného rostoucího zisku, musí firmy vynakládat stále více peněz. Například na výzkum a vývoj svých produktů, nebo na rozsáhlejší marketingové kampaně.

Investoři totiž očekávají výrazně rostoucí zisky a pokud tato očekávání nejsou naplněna, tak nerostou ani ceny akcií. Právě z tohoto důvodu nejrychleji rostoucí odvětví obvykle nemají nejvyšší výnosy akcií.

Původní akcie indexu S&P 500

A než si řekneme, co s tím, tak stojí za zmínku ještě jedna zajímavá ilustrace tohoto jevu na původních akciích indexu S&P 500.

Index S&P 500 je navržen tak, aby reprezentoval přední společnosti v předních odvětvích americké ekonomiky. Aby byla zachována jeho reprezentativnost, tak se index každoročně aktualizuje a mění se jeho složení. To znamená, že některé společnosti jsou z indexu odstraněny, zatímco jiné, často v nových dynamických odvětvích, jsou do indexu přidány.

Článek v časopisu Financial Analysts Journal porovnal výnosy původních akcií indexu S&P 500, tedy akcií, které byly součástí úplně prvního sestavení indexu v březnu 1957 s výkonností aktualizovaného indexu mezi lety 1957 až 2003 a zjistil, že původní akcie překonávají výkonnost indexu.

Autoři nabídli jako vysvětlení důvod, že společnosti mají tendenci stávat se součástí indexu S&P 500, když je poptávka investorů po akciích v daném odvětví vysoká.

Tesla – došel jí dech ?

Zajímavým příkladem akcie, která byla zařazená do indexu za vysokou cenu a následovaná špatným výkonem, je v tomto směru Tesla. Byla přidaná v prosinci 2020 po sérii neuvěřitelných výsledků a rychle rostoucí tržní kapitalizace, ale od svého přidání do indexu zaostává za samotným indexem průměrně o 5,8 % ročně.

Navíc se zdá se, že Tesla v tomto není výjimečná, ale že spíš pokračuje v jakémsi trendu. Podle dalšího článku z Financial Analysts Journal z roku 2023 se dá totiž pozorovat, že akcie, které jsou do indexu S&P500 nově zařazeny, vykazují v následujících 12 měsících obecně nižší výkonnost v porovnání s akciemi, které byly z indexu naopak vyřazeny.

To opět ukazuje, že akcie v méně zajímavých odvětvích dosahují obecně obvykle dobrých výsledků, protože se obchodují za nižší cenu, zatímco akcie v novějších a zajímavějších odvětvích mívají vysokou cenu a tím pádem je u nich pravděpodobnější nižší zhodnocení.

Co s tím ?

Takže otázka, která se teď nabízí, je: Co s tím? Pokud byste se po přečtení tohoto článku chtěli okamžitě pustit do stopování původních akcií z indexu S&P500, nebo se vrhnout do těch nejnudnějších odvětví, která vás napadnou, tak za mě, proč ne, ovšem s jedním velkým ALE.

Jen to, že budou akcie splňovat tyto dvě podmínky vám pro nalezení dobré investice stačit nebude. Stejně tak není nezbytně nutné začít naprosto ignorovat veškerá rostoucí odvětví.

Ať už se pustíte do hledání v kterémkoli odvětví, tak by mělo zaprvé spadat do vašeho kruhu kompetencí. To znamená, že už o dané oblasti něco víte, a nebo vás zajímá natolik, že jste ochotní se o ní dozvědět co nejvíc.

Dalším kritériem výběru by měla být kvalita, to znamená akciové firmy s dobrými finančními výsledky. Protože úplně ve všech odvětvích najdete akciové vítěze, ale i akciové loosery a jak asi tušíte, tak vaše peníze nejlíp zhodnotí ti vítězové, pro které jsou ve zkratce typické dobré tržby, rostoucí čistý zisk a co možná nejmenší zadlužení.

No a do třetice, především při jednorázových nákupech, vaši šanci na úspěch výrazně navýšíte díky tomu, že nebudete kupovat akcie, když je jejich cena nesmyslně nadhodnocená.

Ve finále se pak můžete řídit i radou legendárního investora Petera Lynche, který doporučoval, že výběru akciové společnosti by měl člověk věnovat alespoň tolik času, kolik by věnoval výběru nové ledničky.

Pokud vás dnešní článek obohatil, budete skvělí, když ho podpoříte sdílením. A určitě si nezapomeňte zakliknout odběr tohoto kanálu ZDE (na konci stránky), ať vám neuteče ani příští nejnovější článek. Já se s vámi pro dnešek loučím, děkuji vám za pozornost a budu se těšit zase příště.