DOT-COM BUBLINA: LEKCE Z AKCIOVÉ HISTORIE

Internetová horečka alias Dot-Com Bubble – víte, co ji spustilo a čím byla speciální? Na historické tragédie se velmi rádo zapomíná a nejinak je tomu i ve světě financí. Při zkoumání jejich příčin a následků je ale možné získat cenné informace, které přijdou vhod při budoucích investičních rozhodnutích. Pojďme si dát proto takovou malou lekci historie.

Vezměme celý ten vývoj hezky od začátku. Píše se rok 1993 a na internetu jsou v té době online pouze asi 2,3% populace USA. Pokud jste totiž v této době nebyli úplně technicky zdatní, tak používání internetu nebylo úplně snadné. Tohle se začíná měnit s příchodem domácího internetového prohlížeče Mosaic, který vedle textu začal zobrazovat i obrázky a během jediného měsíce tak počet uživatelů navýšil o 1000%.

Dalším bodem, který v této době sehraje svoji podstatnou roli, jsou levné peníze, konkrétně nízké úrokové sazby, které jsou v té době na nejnižší úrovni od 70. let. Podnikatelé si tak začínají všímat nevyužitého potenciálu internetu a v kombinaci s levnými penězi, které si mohou snadno půjčit na svůj rozvoj, se za nedlouho začnou objevovat všechny druhy komunikačních společností od online obchodů, vyhledávačů nebo sociálních médií.

Rockové hvězdy mezi akciovými firmami

Ta pravá internetová horečka však přichází až v roce 1995 se společností Netscape Communications s vlastním internetovým prohlížečem, který měl rychlejší a snadněji použitelné rozhraní. A přestože má firma mnohem větší výdaje než příjmy, tak se její zakladatelé rozhodnou využít úspěchu prohlížeče vstupem na burzu a vydáním veřejně obchodovatelných akcií.

Jen během prvního dne obchodování se cena jejich akcií zdvojnásobila, což posunulo tržní kapitalizaci firmy na 2,7 miliard dolarů během pouhých několika minut. Tohle bylo pro představu něco, co jiným společnostem trvalo desítky let. Byl to tedy obrovský úspěch, který firmu Netscape posunul, co se týče slávy, v podstatě na úroveň rokové hvězdy.

Tímto se pak nechala inspirovat vlna podnikatelů a také nadšených investorů, kteří začali hromadně vstupovat do internetové éry. Právě v této době vznikají aukční weby jako eBay, webové portály internetových rádií a online doručovací služby.

Síťový efekt

Tady stojí za zmínku, že internetová horečka byla specifická druhem podnikání, které výrazně záviselo na síťovém efektu. O síťovém efektu se dá mluvit u produktů a služeb, které jsou pro uživatele o to lepší, čím více lidí je používá. Takže nejvíc patrný je například u sociálních sítí. Pokud byste byli sami na Facebooku nebo Instagramu, tak by vůbec nedávalo smysl tam být. To samé pak platí v případě aukčních serverů jako eBay nebo Aukro a nebo třeba i v případě seznamek.

Iluze budoucích zisků

A jak se chovali investoři v této době? Ti byli v jakémsi internetovém opojení a byli ochotní dát svoje peníze v podstatě do kterékoli z internetových akciových firem, protože měli tehdy mylný pocit jistoty, že se bude automaticky dařit všem takovým firmám bez rozdílu.

Skutečnost byla ale taková, že po odečtení nákladů často firmám zůstal čistý zisk rovný nule. Firmy ale byly přesvědčené o revolučnosti internetu a tak se nebály za vidinu růstu svého podnikání utrácet nemalé peníze.

Tuto spirálu pak podporovaly i banky se svojí jednoduchou teorií toho, že aktuální ztráty představují pozdější ještě větší zisky. Takže představa velkých zisků, které jsou jisto jistě na cestě, udržovaly celý ten sen dál při životě. Firmy utrácely za masivní marketingové kampaně a drahé reklamy, luxusní kanceláře, tučné výplaty a večírky. Všechno tehdy vypadalo vážně dobře.

Když se podíváme na graf indexu Nasdaq, který pod sebou sdružuje převážně technologické akciové firmy, tak ten se v březnu 1997 pohyboval na 1 236 bodech a za pouhé dva a půl roku se pak v říjnu 1999 vyšplhal na dvojnásobek na 2 732 bodů.

Růst za každou cenu

Začínají se však objevovat první znepokojující skutečnosti. Investoři se zajímají pouze o růst a firmy se soustředí na růst za každou cenu, přehnaně utrácí za marketing a minimalizují akvizice, aby si udržely svůj růst.

Horší ovšem je, že si spousta společností do svého názvu jednoduše přidává koncovku .com, aby se svezly na vlně internetového nadšení s ostatními, kteří vstupují na burzu. Ale přitom třeba nemají ani hotový produkt, který by mohli prodávat a mít z něj tudíž nějaký příjem.

Stará kritéria výběru akciových firem jako ziskovost firmy se zařadila mezi zastaralé překonané způsoby a v kurzu bylo zkrátka vše s koncovkou .com.

Pets.com

Jako takový typický příklad si můžeme uvést firmu pets.com, která byla založená v únoru 1999 a okamžitě se stala hitem internetu. Z názvu už pravděpodobně tušíte, čím se tahle firma zabývala – šlo o eshop s krmivem a příslušenstvím pro domácí zvířata.

Společnost pets.com hned ve stejném měsíci, kdy byla založena, vstoupila na burzu a většinový podíl si tehdy nakoupil dokonce sám Amazon. Spolu s dalšími investory do obchodu vložili 10 milionů dolarů.

Pets.com v rámci stále zesilujícího konkurenčního boje po několika měsících své existence zaplatili naprosto nesmyslné peníze v řádech milionů dolarů za reklamu na americkém Superbowlu, aby se jejich psí maňásek stal celonárodně oblíbeným maskotem.

Nakonec to netrvalo ani rok a tento obchod zbankrotoval a s ním přišlo o práci víc než 300 zaměstnanců.

Než se ale dostaneme k samotnému prasknutí bubliny, tak se ještě podívejme, co se dělo těsně před tím.

Problém roku 2000

Na přelomu roku 1999 a 2000 propadá spousta institucí i domácností panice kvůli programátorské chybě Y2K, které se říkalo Problém roku 2000. Tato chyba jednoduše spočívala v tom, že programátoři do té doby ve snaze šetřit počítačovou paměť zapisovali rok pouze pomocí dvou posledních číslic.

V důsledku toho nebylo mnoho programů schopných rozlišovat, jestli na přelomu let 1999 a 2000, kdy se mění 99 na 00, dochází k přechodu na 2000 a nebo 1900. Tohle skutečně způsobovalo potíže na některých veřejných tabulích, kde se místo správného data s rokem 2000 psal rok 1900, množily se případy expirace zboží a stoletým lidem chodily pozvánky do školky.

Nechyběly samozřejmě ani katastrofické scénáře, které mluvily o možných výpadcích, nebo dokonce haváriích elektráren a pozemního i leteckého provozu. Každopádně jak už to tak bývá, katastrofické scénáře se nenaplnily, protože mnoho institucí a domácností vynaložilo nemalé peníze na výměnu za novou počítačovou techniku a elektroniku, která už v sobě tuto chybu neměla.

A trh se dál zahřívá…

Tyto hromadné nákupy a stoupající tržby firem s počítačovou technikou ještě víc tlačily ceny technologických akcií výš a výš. Mnohé z firem vystoupaly o stovky procent, namátkou Akamai +458%, Foundry Networks +525%, VA Linux Systems +698% a to jen za první den svého obchodování na burze. Qualcomm si pak třeba připsal +2 618% jen za rok 1999.

V reakci na dění na trzích tak firmy pokračují dál v nalévání spousty peněz do reklamy a lidé opouští svá zaměstnání a obchodují s akciemi na plný úvazek. Fed se v této době pouští do výrazného zpřísňování a zvedání úrokových sazeb a tlak v ekonomice stoupá.

Každá party jednou dosáhne svého vrcholu

10. března 2000 index Nasdaq dosáhl svého maxima 5 133 bodů a dostal se tak na 200násobek základního zisku společností, které do tohoto indexu patřily. V tento den se ale trh obrátil a během jednoho měsíce odepsal 35% a spadl na 3 321 bodů.

Začalo být čím dál víc evidentní, že slibované zisky se nějak nedaří proměnit v realitu a společnosti, které se během několika málo měsíců dostaly na tržní kapitalizaci stovek milionů dolarů, najednou byly bezcenné a v některých společnostech se objevily dokonce i důkazy o falšování finančních výsledků.

Index Nasdaq padal dál po zbytek roku 2000 i po celý rok 2001, až se teprve v září 2002 propadl na své minimum 1 139 bodů.

Bublina tak splaskla o neuvěřitelných 78%.

Internet byl i přesto revoluční

A zatímco některé firmy prasknutí technologické bubliny přežily, jako eBay, Amazon, Google ale i Apple nebo Microsoft, tak velká spousta firem do roku 2004 skončila. Rázem se tak rozplynulo víc než 415 000 pracovních míst v IT sektoru. Ukazuje se tak, že i když může skvělý nápad poslat ceny akcií do nedozírných výšek, tak to ale vyžaduje i odpovídající odraz v realitě.

Přestože tedy Dot-Com Bubble praskla, tak internet a web samozřejmě znamenal revoluci ve světě, jen trochu jiným způsobem, než jak si mnozí představovali.

Zatímco počet webových stránek během nafukující se bubliny rostl a dostal se v roce 2001 celosvětově na přibližně 20 milionů domén, tak tento růst pokračoval i po prasknutí bubliny až do současnosti, takže aktuálně je v roce 2024 online okolo jedné miliardy a 90 milionů domén. Tak uvidíme, kam se posuneme za dalších 10, 20 let.