TAJEMSTVÍ MONEY MIND: Jak dosáhnout úspěchu

V dnešním článku nahlédneme do mysli jednoho z nejbohatších a neúspěšnějších akciových investorů současnosti Warrena Buffetta. Podíváme se na to, co je podstatou jeho Money Mind, nebo chcete-li nastavení mysli a mindsetu.

Zdaleka to ovšem nebude jen o penězích, protože stejně jako v bohatém životě existuje víc než jen bankovní účet, tak jsou i zásady Money Mind, které přesahují investování a vedou k úspěchu takřka v jakékoli oblasti, kde ho chcete dosáhnout. A přesně na tyto zásady se dnes zaměříme.

A věřím, že pokud si z tohoto článku odnesete byť jednu jedinou myšlenku, kterou uvedete do praxe, tak váš život bude mnohem bohatší.

Myslete jako miliardář

Dnes se s vámi podělím o nejzajímavější momenty z knihy Myslete jako miliardář – Tajemství Money Mind Warrena Buffetta od Roberta G. Hagstroma, která nabízí jeden z nejaktuálnějších pohledů na to, díky jakým hodnotám dosáhl Warren Buffett dlouhodobě tak ohromujících výsledků.

Knížka je opravdu plná stěžejních myšlenek, proto jsem se rozhodla předat vám je ve dvou částech, abyste si z knížky mohli odnést co nejvíc a zároveň nedošlo k zahlcení.

Tento první článek se bude víc soustředit na filozofické hodnoty, které jsou podstatou úspěchu jak v investování, tak současně v jakékoli jiné oblasti života, ve které si přejete dosáhnout úspěchu.

Druhá část, druhý článek na to pak naváže a v něm se budeme soustředit na konkrétní zásady úspěchu využitelné především při dlouhodobém hodnotovém investování do akcií.

A protože se říká, že to, aby lidé mohli úspěšně investovat, má mnohem méně společného s investičními zásadami a mnohem více se správným způsobem myšlení, pojďme se proto podívat na způsob myšlení, který vás dovede k úspěchu, ať už je vaším cílem cokoli.

Najděte rovnováhu mezi studiem a poznáním, kdy jednat

Prvním klíčovým prvkem je: Najděte rovnováhu mezi studiem a poznáním, kdy jednat. Tohle je rada, kterou si přečetl Warren Buffett jako jedenáctiletý kluk v knihovně v Omaze, když se začetl do knihy Francis Minakerové: Tisíc způsobů jak vydělat 1000 dolarů. A samozřejmě ji začal aplikovat. Spousta lidí totiž stráví až příliš mnoho času vyhledáváním rad od jiných lidí.

Jakmile se totiž zeptáte na radu dostatečného množství lidí, tak potom takřka jistě neuděláte vůbec nic. Jde současně o to, nečekat na dokonale ideální podmínky. Protože ať už se chystáte investovat, podnikat nebo začít běhat, tak v určitou chvíli je potřeba jít do akce a neřešit, jestli ekonomika roste nebo klesá, nebo jestli je prvního v měsíci, abyste mohli konečně vyběhnout.

Takže studujte, hledejte informace, diskutujte, ale jděte pak i do akce.

Samostatnost a soběstačnost

Dalším bodem je samostatnost a soběstačnost. Mějte smysl pro vlastní přesvědčení bez ohledu na myšlení většiny. Tuhle zásadu předal Warrenovi především jeho otec, ale původní myšlenka pochází od filozofa Ralpha Emersona, zastánce individualismu a individuálního myšlení.

Tohle nastavení mysli odráží velmi dobře jeden Warrenův citát, kdy se podivoval nad tím, proč lidé tak zoufale vyhledávají rozhovory o akciích a mají neustálou potřebu komunikovat to s ostatními, což pro něj bylo nepochopitelné. Ten citát zní: „Nechci slyšet, co si myslí mnoho dalších lidí, chci jen spoustu faktů“.

Samostatnost v myšlení velmi úzce souvisí s dostatečnou mentální silou a sebevědomím, protože jít s názorem davu je snadné a člověku do jisté míry přirozené. Snadné je také žít o samotě a po svém bez jakýchkoli ohledů na ostatní. Ale ta pravá výzva začíná ve chvíli, kdy si člověk stojí za svými názory a je zároveň součástí společnosti.

Když potom investoři zadávají pokyn k nákupu nebo prodeji akcií, tak jsou se svým konečným rozhodnutím taky sami.

Úspěch nebo selhání nepřichází jako blesk z čistého nebe

Velmi zajímavý je také Warrenův přístup k neúspěchu. Určitě znáte situace kdy jste si sami řekli, nebo slyšeli někoho jiného říkat: „Ten měl ale štěstí.“ Nebo „Prostě měl smůlu.“

Podle názoru, který sdílí Warren Buffett společně se svým dlouholetým přítelem a společníkem Charliem Mungrem není neúspěch a nebo naopak úspěch nic zas tak překvapivého a nečekaného, co přichází jako blesk z čistého nebe, ale spíše něco, co se postupně vyvíjí, na základě kroků a rozhodnutí, které jste udělali v minulosti.

Právě Charlie Munger se dlouhá léta zabýval studiem chyb a neúspěchu, aby zjistil jeho podstatu a tím pádem mohl lépe dosáhnout úspěchu. A ve svých úvahách vychází především z německého filozofa Dietricha Dörnera.

Ten říká, že v moderním světě se od nás žádá, abychom plánovali, jednali opatrně a řešili úkoly ve složitém a dynamickém prostředí, o kterém ale nemáme a často ani nemůžeme mít úplně kompletní nebo správné informace. Což zní děsivě a je to téměř záruka selhání.

Dörner se však domnívá, že selhání není nevyhnutelné, ale že je výsledkem špatných návyků, především psychických návyků. Takže je pravděpodobnější, že pokud člověk v něčem selže, tak to není kvůli jedné obří chybě, ale že selhává po kouscích, s jednou malou chybou tady, jedním špatným rozhodnutím tam, až se to najednou sečte.

Můžeme si to ukázat na úplně primitivním příkladu jako je hubnutí: Vezměme si dvě ženy, obě se rozhodnou, že by chtěly zhubnout. Jedna sní každý den na posezení tabulku čokolády a jednou za 2 týdny si čokoládu odpustí. A pak tu máme druhou ženu, která po stejných 2 týdnech zhřeší a taky sní tabulku čokolády.

Ale jejich bilance je následující: 13 tabulek čokolády ku 1. Která z nich bude mít větší pravděpodobnost, že se jí podaří zhubnout? To že jedna bude hubnout a druhá ne, není ani o štěstí nebo smůle, ale o jednotlivých dílčích krocích, které každá z žen každý den udělala.

K úspěchu a neúspěchu tedy vede to, jak trpělivě, disciplinovaně nebo racionálně si vedete.

Základní algoritmus života

Když už jsme u racionality, tak to je další velmi zajímavý a přitom jednoduchý a logický přístup, jaký Waren Buffett společně s Charliem Mungrem při cestě za úspěchem používají.

Při jedné večeři dostal Charlie Munger otázku, která z jeho kvalit stojí za jeho úspěchem a on odpověděl: „Jsem racionální. To je odpověď. Jsem racionální.“ A dodal: „Lidé, kteří tvrdí, že jsou racionální, by měli vědět, jak věci fungují, co funguje, co ne a proč.“

Když pak v roce 2010 byli oba legendární investoři požádáni, aby popsali svoji teorii života, tak Warren Buffett navíc dodal: „Pragmatismus. Dělejte to, co vyhovuje vašemu temperamentu. Dělejte, co funguje a pokračujte v tom. To je základní algoritmus života – opakujte to, co funguje.“

Takže racionalismus je důležitý k tomu, aby byl člověk úspěšný a pragmatismus k tomu, aby byl úspěšný trvale a dlouhodobě.

Schopnost měnit se, ale…

Předposlední schopností, která mluví ve prospěch úspěchu, je schopnost měnit se. To do značné míry souvisí s předchozím racionalismem a pragmatismem, protože člověk musí být ochotný změnit svoje postupy, postoj a názor, pokud zjistí, že něco už nefunguje. A naopak přijmout něco nového, pokud to funguje lépe.

Velmi dobře tuto schopnost vystihl investor Philip Fisher, když se ho ptali na to, co na něj u Warrena Buffetta zapůsobilo. Fisher řekl, že to byla Warrenova schopnost změnit se a udělat to úspěšně. Konkrétně řekl: „Většina lidí, kteří se pokoušejí vyvíjet, selhává. Warren neselhal, protože zůstal věrný sám sobě a nikdy neztratil ze zřetele, kdo je a kam jde.“

Život nejlépe využijeme tím, když ho strávíme něčím, co ho překoná

Poslední takovou hlubokou myšlenkou a v podstatě pravidlem, kterým se Warren Buffett řídí, je: Život nejlépe využijeme tím, když ho strávíme něčím, co ho překoná. To se Warrenu Buffettovi rozhodně povedlo, protože se stal investorskou legendou.

Jednak díky desítkám let úspěšného investování, při kterém v průběhu let svoje know how předával studentům a dalším zájemcům a to v rámci univerzitních přednášek i valných hromad jeho mimořádně prosperující společnosti Berkshire Hathaway.

A také přestože vybudoval obrovské jmění, jehož hodnota se aktuálně počítá na 115 mld USD, tak peníze nikdy nerozhazoval, o čemž svědčí například to, že žije celý život ve stejném domě a také jeho mimořádná charitativní angažovanost.

Různým nadacím rozdal dosud akcie jeho firmy Berkshire Hathaway v hodnotě 37 mld USD a celkově se zavázal, že charitativním organizacím rozdá 99% svého čistého jmění, což znamená, že společnosti vrátí bohatství v hodnotě přes 100 mld USD. A to je částka, která historicky nemá obdoby.

Takže když bychom na závěr měli shrnout charakteristické znaky, které tvoří Money Mind, tak jsou to samostatnost a soběstačnost, racionalita a pragmatismus, ochota učit se, měnit se a přitom neztratit ze zřetele kdo jste a kam jdete a život nejlépe trávit něčím, co ho překoná.

Tolik k základu, který tvoří Money Mind Warrena Buffeta a prakticky podstatu úspěchu, ať už ho chcete dosáhnout v jakékoli oblasti. Příště na Money Mind ještě navážeme a budeme se už konkrétněji věnovat zásadám, které vedou k úspěchu právě při investování do akcií.