DÁMY Z BEARDSTOWNU: Investiční příběh, který změnil Ameriku

Před nějakou řádkou let žila Amerika senzačním příběhem o dámách z Beardstownu, o 16 dámách většinou v důchodovém věku, které si založily investiční klub, ve kterém se věnovaly investování do akcií a to s takovými výsledky, že když po deseti letech svého fungování zveřejnily čísla o úspěšnosti svého investování, tak překonaly nejen index S&P 500, ale i mnohé profesionální investory.

Proto se v tomto článku podíváme na jejich příběh a na některá jejich investiční pravidla pro výběr akcií, která mohou být užitečná i dnes.

Příběh o dámách z Beardstownu se odehrál v 90. letech. Šlo o skupinu 16 žen ve věku 41 až 87 let, které pocházely z malého zemědělského městečka Beardstown. Většina z nich byly důchodkyně, které předtím s investováním nepřišly vůbec do kontaktu, přesto je jim během deseti let podařilo proměnit několik stovek dolarů v šestimístné částky.

Vydávaly investiční bestsellery, podnikaly přednášková turné po mnoha státech Ameriky a vystupovaly v televizi v hlavním vysílacím čase. Ve své době byl  tohle dokonalý příběh o skupině outsiderů, kteří díky zdravému rozumu, intuici a odvaze porazili trh.

Celý příběh měl ovšem jeden podstatný háček, i k němu dostaneme.

Jak to všechno začalo

Všechno začalo v roce 1983. Tehdy si Betty Sinnocková – bankovní úřednice v Beardstownu – všimla toho, že si jeden zákazník za druhým nechává posílat velké šeky s dividendami a řekla si, že když mohou na akciích vydělávat tito lidé, tak proč by nemohla i ona?

Ovšem hned na začátku byl problém. Na rozdíl od dnešní doby, aby mohla tehdy v 80. letech nakupovat akcie, potřebovala makléře. A jak Betty Sinnocková později řekla místním novinám: „makléři nechtěli jednat se starou paní“. Když tedy její telefonáty zůstávaly bez odezvy, rozhodla to vyřešit tím, že založí vlastní investiční klub.

Vyhlásila výzvu pro další místní ženy, které chtěly převzít kontrolu nad svými financemi a 3. listopadu 1983 oficiálně založily investiční klub, který si zkráceně říkal „Beardstown Ladies“. Klub se nakonec ustálil na 16 členkách, z nichž většina byly pracující důchodkyně.

A skladba jejich profesí byla opravdu mimořádně pestrá: byly mezi nimi učitelky, bankovní úřednice, zubní asistentka, zdravotní laborantka, farmářka, majitelka čistírny oděvů, ředitelka základní školy, majitelka vepřína, žena v domácnosti, sekretářka, majitelka květinářství, zaměstnankyně pojišťovny nebo realitní makléřka.

Strategie

Na začátku každá žena zaplatila 100 dolarů a pak 25 dolarů měsíčně. Každý čtvrtek večer se scházely, aby se dozvěděly něco o trhu a prodiskutovaly, které akcie za své společné prostředky nakoupí. Každá žena sledovala konkrétní akcie a pak o svých zjištěních informovala ostatní.

Jejich základní cíl bylo vyhledávat akcie, které trh podhodnocoval a k tomu si stanovily i několik pravidel:

1. Cena akcie musela být nižší než 25 dolarů za akcii.
2. Akcie musela mít za sebou alespoň 5 let solidního růstu.
3. Společnost musela patřit do jednoho z 25 největších průmyslových odvětví.
4. Dluhy společnosti musely být nižší než ⅓ jejích aktiv.
5. Společnost musela mít silné vedoucí postavení na trhu
6. Žádné „nemorální“ akcie (tabák, alkohol, hazardní hry)

Dalo by se říct, že jejich analýza byla kombinací čísel, intuice a selského rozumu.

Koupily obuvnickou společnost Wolverine Worldwide, protože se jim prostě líbila trvanlivost bot této společnosti.

Společnost Hershey’s, si vybraly, protože viděly potenciál v čokoládě Kiss.

Akcie Wallmartu nakoupily poté, co si všimly, že je parkoviště před prodejnami Wallmartu plnější, než u konkurenčního Kmartu.

Akcie, které si dámy z Beardstownu vybraly, zahrnovaly klasické společnosti jako McDonald’s nebo Home Depot.

Dámy z Beardstownu se však především nezapomněly bavit. Schůzky začínaly poezií a při procházení finančních výsledků společností si dávaly chipsy a Pepsi colu.

Během deseti let dámy z Beardstownu reinvestovaly zisky ze svých investic zpět do dalších akcií a počátkem 90. let klub údajně proměnil počáteční investici 1600 dolarů na více než 80 000 dolarů.

Média si také všimla

Média si příběh o babičkách ze střední Ameriky, které porážejí trh, nemohla nechat ujít. V roce 1991 se o úspěchu Beardstown Ladies dozvěděla televize CBS. A protože klub nesledoval své výnosy, CBS na dámy z Beardstownu zatlačila, aby svoje výsledky spočítala.

A závěr byl ohromující, dámy z Beardstownu měly mezi lety 1983 – 1994 dosáhnout průměrného ročního výnosu 23,4%, což bylo ohromující číslo hlavně v porovnání s výnosem indexu S&P 500 14,9 % za stejné období.

Příběh dam z Beardstownu se stal virální a klub svou novou slávu zúročil napsáním knihy, která je propagovala jako „největší investiční mozky své generace“. A přístup babiček z Beardstownu, který hlásal heslo: „když to zvládneme my, zvládnete to i vy“ zaujal ambiciózní Američany natolik, že se kniha tři měsíce držela na seznamu bestsellerů The New York Times.

Beardstownské dámy se po vydání knihy staly miláčkem tisku a v krátké době také národními celebritami a investičními odbornicemi. Jeden novinový sloupek prohlásil, že klub Beardstown Ladies je „jeden z nejúspěšnějších investičních klubů dosahujících takových výnosů, nad kterými by slintal i Warren Buffett„. Bulvární plátky o nich psaly jako o „čarodějkách z Wall Street“.

Dámy z Beardstownu se vydaly na přednáškové turné, kde předávaly burzovní moudrost plným posluchárnám. Natáčely videokazety a vydaly celkem čtyři knihy, ve kterých zkombinovaly investiční rady s recepty na koláče. Vyhlášené byly především jejich muffiny.

Pomalu už se ale dostáváme k tomu háčku, který jsem zmínila na začátku.

V čem byl tedy háček ?

Krátce po vydání knihy se samozřejmě objevili skeptici, kteří byli vůči takovému senzačnímu zhodnocení nedůvěřiví.

Kevin Pilot, bývalý makléř společnosti Merrill Lynch, tehdy prozkoumal čísla a zjistil, že nakoupené akcie, které klub uváděl, nedosáhly tak vysokých výnosů.

Když se objevily další podobné zprávy, najaly si Beardstownské dámy nezávislou společnost, aby provedla audit jejich účetnictví.

A výsledek byl nekompromisní. V předchozích výpočtech došlo k chybě a skutečný výnos nebyl 23,4%, ale 9,1%.

Po odhalení této chyby následovala záplava negativních zpráv a média, která dámy z Beardstownu předtím vyzdvihovala jako geniální mozky, je zase rychle strhávala ke dnu jako podvodnice.

A jak vlastně ta chyba vznikla?

V průběhu vyprávění jsem zmiňovala, že k vypočítání výkonnosti dotlačila Beardstownské dámy až televize CBS ve chvíli, kdy začínala v Americe stoupat sláva celého klubu. A uprostřed celé té obrovské vlny zájmu tisku zakladatelka a současně pokladnice klubu Betty Sinnocková přidala do počítačového programu, který používaly ke sledování investic, chybně ke všem příjmům z investic navíc i příjmy z prodeje jejich videa.

Vydavatelství Hyperion, které klubu Beardstownských dam vydávalo jejich knihy, bylo později kvůli nepravdivým tvrzením zažalováno a muselo vyplatit odhadem 17 milionů dolarů na náhradách a právních poplatcích.

Příběh má happy end

Nakonec má tento příběh ale přece jen pozitivní konec.

Američané se ale nakonec shodli na tom, že se Beardstownské dámy prostě jen spletly ve výpočtu. A přestože byla jejich důvěryhodnost pošramocená, tak jim veřejnost brzy odpustila – hlavně proto, že se jim podařilo nastartovat velké hnutí:

Dámy z Beardstownu zpřístupnily obchodování na Wall Street výrazně širší veřejnosti, zejména ženám, které dříve ve financích tvořily velmi malou skupinu.

Pro představu:

V roce 1980 investovalo v Americe do akcií 13% populace.

V roce 1997 toto číslo vzrostlo na 45%, přičemž přínos Beardstownských dam se projevil hlavně v zastoupení žen při investování do akcií, protože se mu tehdy věnovalo 44% mužů a 47% žen.

Když tato čísla porovnáme s dneškem, tak v současnosti v Americe investuje jen do akcií celkem 58% dospělé populace.

Což ukazuje, že u nás v Česku máme ještě co dohánět – tady se totiž aktuálně o investování celkově, takže o všechny investiční nástroje dohromady, zajímá 49% Čechů, přičemž podíl lidí, kteří z tohoto počtu investují do akcií, je ještě výrazně menší.

Dámský klub z Beardstownu se schází dodnes. Většina původních členek sice již zemřela, ale na jejich místě nyní zasedá mnoho jejich potomků, kteří udržují odkaz při životě. A při posledním sčítání mělo portfolio klubu hodnotu přes 500 tisíc dolarů, tedy v přepočtu více než 10 milionů korun.

V roce 2017 Buffy Tillitt-Prattová – nejmladší původní členka – v jednom rozhovoru řekla: „Prošly jsme mnoha vzestupy a pády. A když trh klesá, nejsme smutné, ale hledáme výhodné nabídky.“